Strávit nejméně týden sám se sebou, potmě a odříznutý od okolního světa. Ačkoliv to může znít děsivě, není to popis trestu ani rafinovaného mučení. Takto vypadá terapeutická metoda, při které se jako hlavní léčebný prostředek používá tma společně s tichem a samotou.

Tento způsob léčby duše i těla má název terapie tmou a má mít neocenitelné účinky na lidský organismus. Průkopníkem v léčebném využití této terapeutické metody v České republice je psycholog a celostní terapeut Andrew A. Urbiš (*1946), autor knihy Terapie tmou. Studoval alternativní medicínu v zahraničí a jako dobrodruh a milovník života, jak sám sebe označuje, vždy hledal pro své klienty neotřelé a netradiční terapeutické postupy. Terapie tmou je jedním z těch, které považuje pro lidský organismus za mimořádně přínosné. Sám si vyzkoušel různě dlouhé pobyty ve tmě, přičemž ten nejdelší trval 50 dnů.

Metodu doporučuje zejména těm, kdo jsou dlouhodobě vystaveni stresu či náročnému životnímu tempu anebo se u nich již projevil syndrom vyhoření. Kromě pozitivního vlivu na psychiku má prý terapie další nezanedbatelné kladné účinky na zdraví. Jaké to jsou?

„Pobyt ve tmě ovlivňuje produkci melatoninu a může takto působit proti onkologickým onemocněním a dalším civilizačním chorobám. Dále významně snižuje hladinu triglyceridů v krvi a má tedy preventivní účinky proti vzniku kardiovaskulárních onemocnění, cévním mozkovým příhodám anebo obezitě,“ vypočítává Andrew A. Urbiš klady této zajímavé metody.

Jak terapie probíhá a co se při ní děje? Člověk pobývá ve zcela zatemněném prostoru se sociálním zařízením i nábytkem bez jakýchkoliv světelných zdrojů, sám, bez telefonu, televize nebo počítače. Strava je podávána do prostoru mimo obytnou část, odkud si jídlo sami vyzvednete. Terapie by měla trvat nejméně sedm dní. Po dobu pobytu můžete cvičit, modelovat, hrát na hudební nástroj, avšak většina lidí tráví čas různými úvahami a filozofováním, na které nemá jindy čas. Bez vjemů z okolního světa je to optimální příležitost k hledání cesty do svého nitra a k sobě, přehodnocení svých životních postojů i žebříčku hodnot a možná i změně přístupu k životu.

Přestože je tato metoda určena právě především k harmonizaci psychiky, jedná se svým způsobem o zátěžovou situaci. Právě z tohoto důvodu je doktor Urbiš přesvědčen, že nabízení terapie tmou v žádném případě nepatří do rukou amatérům, ale měli by ji vždy provozovat erudovaní odborníci v odpovídajícím prostředí, které zaručuje bezpečnost a profesionalitu. Pobyt ve tmě často také přináší i vedlejší, příjemné změny. U řady lidí například dochází k úpravě hmotnosti, vylepšení stavu pokožky anebo třeba stabilizaci krevního tlaku.

„Komplexním působením hormonálně fyziologických změn dochází k regeneraci poškozených orgánů i úpravě jejich funkcí a tím také k léčbě různých problémů a potíží,“ vysvětluje Andrew A. Urbiš. Právě proto se zasazuje o to, aby se výzkum účinků terapie tmou zabýval vedle duševních procesů také fyziologickými změnami organismu. A jaký je návrat z dobrovolné izolace zpět do normálního života? Nehrozí například poškození zraku? Podle doktora Urbiše je tomu právě naopak. Ti, kteří terapii absolvovali, si pohled na svět podle něj užívají!