22. listopadu 1963: V Dallasu je zastřelen americký prezident J. F. Kennedy. Dodnes se spekuluje, kdo byl skutečný pachatel.
Domů     TROJA: Báje, nebo skutečnost?
TROJA: Báje, nebo skutečnost?
od 17.10.2022
2.0tis
Tzv. Priamův poklad zahrnoval šperky, zlato, měď, terakotu a další starověké artefakty, objevené Heinrichem Schliemannem v roce 1873. Foto: Pharos / Creative Commons / CC-Zero
206
SDÍLENÍ
2.0tis
ZOBRAZENÍ

Troja bylo starověké město na severozápadě regionu známého v pozdním klasickém starověku jako Malá Asie, nyní jako Anatolie v moderním Turecku, poblíž Dardanelského průlivu.

Tzv. Priamův poklad zahrnoval šperky, zlato, měď, terakotu a další starověké artefakty, objevené Heinrichem Schliemannem v roce 1873. Foto: Pharos / Creative Commons / CC-Zero Příběh Priamova pokladu a jeho objevení Schliemannem v troskách města Troja v 70. letech 19. století je jednou z nejspornějších epizod moderní archeologie. Foto: FA2010 / Creative Commons / CC-PD-Mark Prvním objevitelem Tróje ale nebyl Schliemann, jak se všichni mylně domnívají, nýbrž britský úředník a rovněž amatérský archeolog Frank Clavert (1828-1908). Foto: Krokodyl / Creative Commons / GFDL Ten započal své vykopávky na kopci Hisarlik o několik let dříve, avšak potřeboval finanční výpomoc, kterou mu Britské muzeum odmítlo, a tak se obrátil na Schliemanna. Foto: Panoramio upload bot / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

Zaniklé město Trója se pokládalo za báji a výplod něčí představivosti. Německý obchodník a amatérský archeolog Henrich Schliemann (1822-1890) však svým nálezem umlčel veškeré nevěřící hlasy.

Inspirací mu byl antický básník, přesněji Homér, jenž ve svém významném eposu Ilias město opěvoval. Podle Homéra se totiž v blízkosti Troji nacházel horký a studený pramen.

Příběh Priamova pokladu a jeho objevení Schliemannem v troskách města Troja v 70. letech 19. století je jednou z nejspornějších epizod moderní archeologie. Foto: FA2010 / Creative Commons / CC-PD-Mark
Příběh Priamova pokladu a jeho objevení Schliemannem v troskách města Troja v 70. letech 19. století je jednou z nejspornějších epizod moderní archeologie. Foto: FA2010 / Creative Commons / CC-PD-Mark

Na konci doby bronzové

Starověcí řečtí historici umístili trojskou válku mezi 12. až 14. století před naším letopočtem. Moderní archeologové spojují Homérskou Troju s archeologickou vrstvou Troje, která sahá do období od asi 1300 až 950 před naším letopočtem. Toto období se shoduje s kolapsem doby bronzové.

Prvním objevitelem Tróje ale nebyl Schliemann, jak se všichni mylně domnívají, nýbrž britský úředník a rovněž amatérský archeolog Frank Clavert (1828-1908). Foto: Krokodyl / Creative Commons / GFDL
Prvním objevitelem Tróje ale nebyl Schliemann, jak se všichni mylně domnívají, nýbrž britský úředník a rovněž amatérský archeolog Frank Clavert (1828-1908). Foto: Krokodyl / Creative Commons / GFDL

Opevněné město

Troja byla město s opevněnými věžemi dosahujícími výšky 9 metrů, základy jedné z jeho věží měřily 18 x 18 metrů.

Archeologové odhadli rozlohu Homérské Tróje na 200 000 metrů čtverečních nebo více a její populaci určili na pět až deset tisíc obyvatel, což z ní činí podle měřítek své doby velké město.

Ten započal své vykopávky na kopci Hisarlik o několik let dříve, avšak potřeboval finanční výpomoc, kterou mu Britské muzeum odmítlo, a tak se obrátil na Schliemanna. Foto: Panoramio upload bot / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0
Ten započal své vykopávky na kopci Hisarlik o několik let dříve, avšak potřeboval finanční výpomoc, kterou mu Britské muzeum odmítlo, a tak se obrátil na Schliemanna. Foto: Panoramio upload bot / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0
Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 21.11.2026 1.5tis
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura Conana Doyla, duchovního otce Sherlocka Holmese. Jenže zatímco slavný spisovatel hledá důkazy o existenci víl, dvě dívky se potutelně baví nad tím, jak snadno dokážou obelstít dospělé. Jejich tajemst
od 20.11.2026 2.8tis
  Po moři se plaví loď s pořádně tučnou kořistí. Skupině starých Řeků se během bitvy podařilo porazit partu Amazonek a několik z nich si odvážejí domů jako válečnou kořist. Bojovné ženy ale neprodají svou kůži lacino.    V jeden nestřežený okamžik rozpoutají vzpouru a své únosce povraždí. Ovládat lodě ale neumí, a tak se na moři ztratí. Ví
od 19.11.2026 2.9tis
Německý nacistický politik Rudolf Hess (1894–1987) si nasadí letecké brýle a nastartuje motor svého stíhacího letounu Messerschmitt Bf 110. Dne 10. května roku 1941 krátce před šestou hodinou večerní odlétá do Skotska za vévodou z Hamiltonu.    V hlavě má plán, který může změnit běh dějin. Proč se vydal na území nepřítele? Kolem jeho výpravy se po
od 18.11.2026 3.3tis
Město Oděsa, které najdeme na jižní Ukrajině ve funkci hlavního města Oděské oblasti, je dnes spojováno zejména s válečným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Má však také svá tajemství, mimo jiné i mnoho městských legend. Nejzajímavějším fenoménem jsou však bezesporu místní rozlehlé podzemní chodby, v nichž lze objevit snad skutečně cokoliv… [gallery ids="174036,174037,174039,174035,174041,174
od 16.11.2026 3.2tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz