Troja bylo starověké město na severozápadě regionu známého v pozdním klasickém starověku jako Malá Asie, nyní jako Anatolie v moderním Turecku, poblíž Dardanelského průlivu.
Zaniklé město Trója se pokládalo za báji a výplod něčí představivosti. Německý obchodník a amatérský archeolog Henrich Schliemann (1822-1890) však svým nálezem umlčel veškeré nevěřící hlasy.
Inspirací mu byl antický básník, přesněji Homér, jenž ve svém významném eposu Ilias město opěvoval. Podle Homéra se totiž v blízkosti Troji nacházel horký a studený pramen.
Na konci doby bronzové
Starověcí řečtí historici umístili trojskou válku mezi 12. až 14. století před naším letopočtem. Moderní archeologové spojují Homérskou Troju s archeologickou vrstvou Troje, která sahá do období od asi 1300 až 950 před naším letopočtem. Toto období se shoduje s kolapsem doby bronzové.
Opevněné město
Troja byla město s opevněnými věžemi dosahujícími výšky 9 metrů, základy jedné z jeho věží měřily 18 x 18 metrů.
Archeologové odhadli rozlohu Homérské Tróje na 200 000 metrů čtverečních nebo více a její populaci určili na pět až deset tisíc obyvatel, což z ní činí podle měřítek své doby velké město.
