16. listopadu 1491: Ve španělském Toledu jsou popraveni Židé podezřelí ze zabití možná neexistujícího dítěte, které se stane svatým.
Domů     TROJA: Báje, nebo skutečnost?
TROJA: Báje, nebo skutečnost?
od 17.10.2022
2.0tis
Tzv. Priamův poklad zahrnoval šperky, zlato, měď, terakotu a další starověké artefakty, objevené Heinrichem Schliemannem v roce 1873. Foto: Pharos / Creative Commons / CC-Zero
206
SDÍLENÍ
2.0tis
ZOBRAZENÍ

Troja bylo starověké město na severozápadě regionu známého v pozdním klasickém starověku jako Malá Asie, nyní jako Anatolie v moderním Turecku, poblíž Dardanelského průlivu.

Tzv. Priamův poklad zahrnoval šperky, zlato, měď, terakotu a další starověké artefakty, objevené Heinrichem Schliemannem v roce 1873. Foto: Pharos / Creative Commons / CC-Zero Příběh Priamova pokladu a jeho objevení Schliemannem v troskách města Troja v 70. letech 19. století je jednou z nejspornějších epizod moderní archeologie. Foto: FA2010 / Creative Commons / CC-PD-Mark Prvním objevitelem Tróje ale nebyl Schliemann, jak se všichni mylně domnívají, nýbrž britský úředník a rovněž amatérský archeolog Frank Clavert (1828-1908). Foto: Krokodyl / Creative Commons / GFDL Ten započal své vykopávky na kopci Hisarlik o několik let dříve, avšak potřeboval finanční výpomoc, kterou mu Britské muzeum odmítlo, a tak se obrátil na Schliemanna. Foto: Panoramio upload bot / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

Zaniklé město Trója se pokládalo za báji a výplod něčí představivosti. Německý obchodník a amatérský archeolog Henrich Schliemann (1822-1890) však svým nálezem umlčel veškeré nevěřící hlasy.

Inspirací mu byl antický básník, přesněji Homér, jenž ve svém významném eposu Ilias město opěvoval. Podle Homéra se totiž v blízkosti Troji nacházel horký a studený pramen.

Příběh Priamova pokladu a jeho objevení Schliemannem v troskách města Troja v 70. letech 19. století je jednou z nejspornějších epizod moderní archeologie. Foto: FA2010 / Creative Commons / CC-PD-Mark
Příběh Priamova pokladu a jeho objevení Schliemannem v troskách města Troja v 70. letech 19. století je jednou z nejspornějších epizod moderní archeologie. Foto: FA2010 / Creative Commons / CC-PD-Mark

Na konci doby bronzové

Starověcí řečtí historici umístili trojskou válku mezi 12. až 14. století před naším letopočtem. Moderní archeologové spojují Homérskou Troju s archeologickou vrstvou Troje, která sahá do období od asi 1300 až 950 před naším letopočtem. Toto období se shoduje s kolapsem doby bronzové.

Prvním objevitelem Tróje ale nebyl Schliemann, jak se všichni mylně domnívají, nýbrž britský úředník a rovněž amatérský archeolog Frank Clavert (1828-1908). Foto: Krokodyl / Creative Commons / GFDL
Prvním objevitelem Tróje ale nebyl Schliemann, jak se všichni mylně domnívají, nýbrž britský úředník a rovněž amatérský archeolog Frank Clavert (1828-1908). Foto: Krokodyl / Creative Commons / GFDL

Opevněné město

Troja byla město s opevněnými věžemi dosahujícími výšky 9 metrů, základy jedné z jeho věží měřily 18 x 18 metrů.

Archeologové odhadli rozlohu Homérské Tróje na 200 000 metrů čtverečních nebo více a její populaci určili na pět až deset tisíc obyvatel, což z ní činí podle měřítek své doby velké město.

Ten započal své vykopávky na kopci Hisarlik o několik let dříve, avšak potřeboval finanční výpomoc, kterou mu Britské muzeum odmítlo, a tak se obrátil na Schliemanna. Foto: Panoramio upload bot / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0
Ten započal své vykopávky na kopci Hisarlik o několik let dříve, avšak potřeboval finanční výpomoc, kterou mu Britské muzeum odmítlo, a tak se obrátil na Schliemanna. Foto: Panoramio upload bot / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0
Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 14.11.2026 2.3tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 3.0tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
od 4.11.2026 3.4tis
Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz? Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro
od 3.11.2026 3.1tis
Je noc z 24. na 25. února 1942 a Los Angeles se mění v dějiště podivné válečné paniky. Sirény varují před nepřátelskými letouny, světlomety pročesávají oblohu a protiletadlová děla chrlí jednu salvu za druhou. Nad městem se odehrává obrovská bitva. Jenže proti komu vlastně Američané bojují? Když se rozední, nenajdou žádný sestřelený bombardér, žádného mrtvého pilota ani jediný přesvědčivý důkaz ne
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
epochaplus.cz
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl
Nemoc, kterou už Američané porazili, se vrací. USA hlásí přes 5 400 případů spalniček
21stoleti.cz
Nemoc, kterou už Američané porazili, se vrací. USA hlásí přes 5 400 případů spalniček
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyž
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz