Ve viktoriánské éře je v nekropoli Deir el-Bersha v hrobce vládce Djehutihotepa objevena nástěnná malba, na níž téměř 200 mužů táhne na saních obrovskou sochu a jeden z dělníků lije pod saně vodu.
„Egyptologové se dlouhou dobu domnívali, že jde pouze o očistný rituál, ovšem vysvětlení by mohlo mít těžiště zcela jinde,“ je přesvědčen profesor Daniel Bonn z Amsterdamské univerzity.
Právě lití vody pod saně má podle Bonna zredukovat tření pod nákladem a usnadnit tak jeho přepravu. Ovšem ani toto vysvětlení není přijato celou egyptologickou obcí, Egypťané prý neměli na výrobu saní potřebný materiál. Co tedy malba na stěně hrobky znamená?
![Deir el-Bersha. FOTO: Roland Unger / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 DEED](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/05/deirbershadjehutihotep.jpg)
Na stopě betonu
V 70. letech přichází francouzský vědec Joseph Davidovits s převratnou teorií. „To snad není možné, Velká pyramida byla vyrobena z umělého kamene,“ tvrdí Davidovits po svém zkoumání.
Bloky mají být odlévány přímo na místě stavby pyramid ze směsi vápence, jílu, vody a speciální sody. Takto vyrobený kámen prý není od přírodního téměř rozeznatelný.
I když je v budoucnu Davidovitsova teorie vědecky ověřena a najde své příznivce, jiní ji naprosto smetou ze stolu.
„Myšlenka, že byl použit beton, je nepravděpodobná a nepodložená,“ nenechá se zviklat bývalý generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta a známý popírač všech nových teorií Zahi Hawass.
Byl to zásah zvenčí?
Přes četné výzkumy a nespočet různých teorií, jak mohly být pyramidy postaveny, se vědci nedokážou shodnout. Ve vzduchu dokonce visí i otázka, zda za stavbou pyramid není mimozemská civilizace. Jak jinak si vysvětlit podivnou energii uvnitř pyramid?
„Žádný ze současných architektů by takovou stavbu nedokázal postavit, i kdyby měl k dispozici všechny technické vymoženosti světa,“ má jasno kontroverzní záhadolog Erich von Däniken.
![Lidské nebo mimozemské dílo? FOTO: Pexels](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/05/free-photo-of-rozbresk-zapad-slunce-svitani-silueta-768x513.jpeg)
Tutanchamon zabíjí tisíce let po smrti!
V únoru 1923 stojí Howard Carter před největším objevem svého života. Otevře hrobku faraona Tutanchamona (vládl asi 1333–1323 př. n. l.). Nadšení z velkolepého objevu ale záhy vystřídá ochromující strach.
Členům týmu, kteří probudili Tutanchamona z věčného spánku, se začnou dít podivné věci a někteří z nich dokonce přijdou o život.
![Tutanchamonova hrobka v Údolí králů. FOTO: Pavel Špindler / Creative Commons / CC BY 3.0 DEED](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/05/tutanchamonova-hrobka-udoli-kralu-1994-panoramio-768x493.jpg)
„Určitě na ně Tutanchamon seslal smrtící kletbu,“ začne se šuškat mezi místními, když 5. dubna 1923 umírá Carterův mecenáš George Edward, 5. hrabě z Carnavonu, který si otevření hrobky nenechal ujít na následky štípnutí moskytem.
Během samotných výkopových prací umírá ještě několik dalších lidí. Sám Carter se dožije 66 let a lékař, který provede faraonovu pitvu, 75 let. Vědci jsou tedy vůči teorii o kletbě obezřetní, přesto ji úplně nezavrhují.
„Je dost možné, že se mohly některým zúčastněným stát osudné spory plísní, které se v Tutanchamonově hrobce rozmnožily,“ komentují egyptologové kletbu.