Americký profesor genetiky George Church, který už od 80. let intenzivně zkoumá lidskou DNA, přichází s nápadem stvořit neandrtálce. Prý by mohli současnou lidskou společnost v lecčems obohatit. Díky rychlému vědeckému pokroku nejsou jeho vize tak nereálné. Prý se je může podařit naklonovat!

„Mami, proč děda umřel tak brzy a sousedovi už je 145 let?“ Ustaraná matka marně hledá odpověď. „Oni jsou jiní“, vypadne z ní nakonec. Tak by to možná vypadalo, kdyby mezi námi žili neandrtálci! Zdá se vám to jako sci-fi? Kdepak!

Vědci uvažují o tom, že se je pokusí naklonovat. Mohla by se pak zcela odlišná lidská rasa začlenit mezi nás? Přínosem pro naši civilizaci by údajně bylo jejich výborné zdraví, jiný druh myšlení a také dlouhověkost. Dnes by se prý noví neandrtálci dožívali úctyhodných 130 až 150 let!

Proč vymřeli?

Neandrtálci obývali velkou část Evropy, severní Afriky a části Asie v době 125–30 000 let před naším letopočtem a pak náhle vymizeli. Je možné, že neobstáli v konkurenci s člověkem?

Dlouhé roky vedou vědci spory, zda je neandrtálec poddruh Homo sapiens nebo druh zcela samostatný. Dnes se přiklání k druhé možnosti. Lidé a neandertálci se údajně dlouhé roky vyvíjeli souběžně a stýkali se obchodně i sexuálně. Bude se historie opakovat?

Chytřejší než lidé?

První lebky neandrtálců (Homo neanderthalensis) jsou objeveny v belgické lokalitě Engis roku 1829. Díky novým technologiím zkoumání DNA u vyhynulých druhů se ukáže, že máme s neandrtálci společných neuvěřitelných 99,7 % DNA! Předkové dnešních lidí a předkové neandrtálců se od sebe vývojově oddělili v Africe asi před 400 000 lety.

Dnes víme, že důvodem vymření neandrtálců nebylo to, že byli méně inteligentní. Lidé i neandrtálci lovili stejnou zvěř, používali podobné nástroje a byli stejně manuálně zruční. Dokonce je možné, že neandrtálci mohli mluvit!

Ukazuje na to objev amerického anatoma Richarda F. Kaye. Ten zjistil, že měli kostní kanálek chránící svazek nervových vláken ovládajících pohyb jazyka.

Genetická výbava také obsahovala gen FOXP2, který uschopňuje dorozumívat se pomocí řeči. Neandrtálci byli větší a svalnatější než moderní lidé, využívali oheň a pravděpodobně jej dokázali rozdělávat.

Antropologové prokázali, že se mnohem rychleji vyvíjeli a dozrávali, měli delší hlavu a probíhalo u nich jinak šestinedělí.

Morální dilema

Americký profesor genetiky George Church (*1954) ve svých hypotetických úvahách pro německý deník Der Spiegel uvádí: „Neandrtálci mohli myslet jinak, než myslíme my. Víme, že měli větší lebku.

Mohli být inteligentnější.“ A dále vysvětluje výhody jejich návratu:

„Až přijde doba, kdy bude potřeba vypořádat se s nějakou epidemií nebo dostat se z planety, pak si lze představit, že by jejich způsob myšlení mohl být užitečný.“ Další výhodou by podle vědce bylo, že by nově stvoření neandrtálci byli imunní vůči virům a rakovině.

Prakticky by klonování probíhalo tak, že by se DNA člověka neandrtálského „nasekala“ na 10 000 sekvencí, které by se potom vpravily do lidské kmenové buňky. V nich by se vyměnily ty části, které mají neandrtálci jiné.

Po mnohých opakováních tohoto procesu by vznikl klon pravěkého stvoření. „Možné by samozřejmě bylo i to, získat takto jen polovičního neandrtálce – anebo z neandrtálské DNA použít jen ty geny, které se nám mohou hodit,“ vysvětluje Church.

Zárodek neandrtálce by mohl být umístěn do těla šimpanze, nebo ženy. Klonování však dosud brání nedokonalé technologie, ale také etické kodexy. Pokud by se podařilo, co by to znamenalo pro lidskou rasu?