20. ledna 1996: V jižní části brazilské oblasti Minas Gerais pozorují farmáři August a Enrica Rodriguesovi neznámý objekt, který záhadně zmizí.
Domů     Záhady historie
Vědci poodhalili tajemství gigantopitéků
Pavel Polcar
od Pavel Polcar 10.9.2021
5.4tis
Za vůbec prvním nálezem fragmentů živočicha jménem Gigantopithecus blacki je třeba se vypravit do jižní Číny roku 1935. Foto: Amélie Pataud / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
86
SDÍLENÍ
5.4tis
ZOBRAZENÍ

Dnešní opice a lidoopi nevzbuzují v lidech pražádnou bázeň, avšak v době před miliony lety se po planetě Zemi procházeli až třímetroví „obři“. O jejich úctyhodné velikosti vypovídá i latinský název – Gigantopithecus. Vědci tohoto „Goliáše“ označili za vůbec největšího primáta, který kdy existoval.

Za vůbec prvním nálezem fragmentů živočicha jménem Gigantopithecus blacki je třeba se vypravit do jižní Číny roku 1935.  Foto: Amélie Pataud / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0 Tvora přírodovědci popsali díky chrupu, který odkoupili od tamních léčitelů v Hongkongu. Foto: Cetorhinus typus / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0 V dějinách paleontologie se jednalo o zlomový okamžik, od té doby se totiž v jižní Číně a okolních oblastech jihovýchodní Asie podařilo objevit na 2000 izolovaných zubů a 4 neúplné čelisti prehistorického „King Konga“. Foto: Zulucho / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0 Fosilie se datují do doby před zhruba 2 miliony let až do období před téměř 300 tisíci lety. Na základě velikosti jednotlivých zubů a čelistí odborníci odhadují, že G. blacki vážil mezi 200 a 300 kilogramy. Foto: Phương Huy / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0 Dávný lidoop byl dle vědců znatelně větší než například dnešnímu člověku dobře známí samci goril (Gorilla). Foto: Snek01 / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

Nejnovější pokrok ve výzkumu tvora označovaného za blízkého příbuzného dnešních orangutanů (Pongo) zaznamenali badatelé z Kodaňské univerzity, které vedl bioarcheolog Frido Welker.

Vědci se doslova „podívali na zoubek“ živočichovi nazývaného jako Gigantopithecus blacki, u něhož se jim podařilo extrahovat proteiny z 1,9 milionu let starého zubu.

Tvora přírodovědci popsali díky chrupu, který odkoupili od tamních léčitelů v Hongkongu. Foto: Cetorhinus typus / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

CO PROZRADILA GENETICKÁ ANALÝZA?

Získané vzorky ze zubní skloviny umožnili badatelům odkrýt „pokličku“ molekulárních stop napříč evolučními kořeny. V současné době, kdy jsou k dispozici nejrůznější moderní technologie, je velice snadné porovnávat živé a fosilní lidoopi.

Podle nově získaných informací je více než pravděpodobné, že gigantopitékové a orangutani měli před asi 10 až 12 miliony lety společného předka. „Proteiny se uchovávají lépe v zubech a kostech než DNA, ale obě tyto „schránky“ se rychle rozpadají v horkém a vlhkém prostředí.

Byli jsme tedy velice překvapeni, když jsme našli nějaké takové staré proteiny, zejména ve fosiliích ze subtropického prostředí,“ uvedl Welker. Královstvím pradávného živočicha byly rozlehlé lesy, v nichž hlavní složku jeho jídelníčku tvořilo ovoce a rostliny.

„Tato nová proteinová analýza poskytuje první přesvědčivý důkaz, že byl Gigantopithecus s orangutanem spřízněn těsněji než s jakýmkoli jiným lidoopem,“ prohlásil biologický antropolog Terry Harrison z New York University.

V dějinách paleontologie se jednalo o zlomový okamžik, od té doby se totiž v jižní Číně a okolních oblastech jihovýchodní Asie podařilo objevit na 2000 izolovaných zubů a 4 neúplné čelisti prehistorického „King Konga“. Foto: Zulucho / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

JAK Z MÁLA „VYTŘÍSKAT“ MAXIMUM

Ačkoli odborníci ze začátku měli k dispozici skutečně málo genetického materiálu, nebrali to jako překážku, naopak se s tím dokázali skvěle vypořádat a snaha nakonec přinesla výsledky.

Za jeden z úspěchu lze považovat také vyvinutí zcela nové metody, to když pomocí hmotnostní spektrometrie určovali proteinové složení zubní skloviny. Z výsledků se jim nakonec podařilo zpětně odvodit genetické sekvence proteinů.

Tato metoda nese označení proteomika a zjednodušeně řečeno se jedná o rekonstrukci genetické informace. Závěry, jež vědcům vyšly, byly následně porovnávány se současnými opicemi, a tímto způsobem se došlo k označení orangutana za nejbližšího žijícího příbuzného dávných živočichů. Oddělení těchto dvou evolučních linií nastalo někdy v době před 12 miliony lety.

Fosilie se datují do doby před zhruba 2 miliony let až do období před téměř 300 tisíci lety. Na základě velikosti jednotlivých zubů a čelistí odborníci odhadují, že G. blacki vážil mezi 200 a 300 kilogramy. Foto: Phương Huy / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

METODA S OBROVSKÝM POTENCIÁLEM

Provedená analýza mimo jiné poukázala na fakt, že gigantopitékové byli schopni žvýkat celé větve, což ukazovalo na vysokou míru mineralizace jejich zubní skloviny. Sami výzkumníci tvrdí, že je jejich bádání teprve na začátku, z možnosti rekonstruovat alespoň částečně genetická data z proteinů ve strukturách, jako jsou kosti a zuby, plynou dalekosáhlé důsledky pro současnou paleontologii a evoluční biologii.

Nová metoda slibuje genetická data našich předků až z pětinásobně staré doby, tedy 2 milionů let. „K dalšímu objasnění evolučního postavení gigantopitéka jsou zapotřebí starodávné proteiny z jiných asijských fosilních lidoopů, které se datují do doby před asi 12 až 6 miliony let,“ řekl paleoantropolog Russell Ciochon z University of Iowa.

Vědci jsou si téměř jisti, že by se v blízké budoucnosti daly očekávat podobné výzkumy také v oblasti evoluce lidí.

Dávný lidoop byl dle vědců znatelně větší než například dnešnímu člověku dobře známí samci goril (Gorilla). Foto: Snek01 / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
Foto: Úvodní foto: Amélie Pataud / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
Lokalita:
reklama
Související články
od Dalibor Vrána 19.1.2022 1.3tis
Dokud bude existovat vesmír a v něm i naše planeta, bude Leonardo da Vinci vždy na předních místech seznamu těch největších géniů historie. Renesanční umělec a vynálezce dalece předběhl svou dobu a i téměř 503 let po smrti zůstává obdivovanou postavou, která ještě nevydala všechna svá tajemství. Mysterií obklopujících dílo Leonarda da Vinci (1452–1519) máme […]
od Eva Soukupová 19.1.2022 1.4tis
Strašidelné zrcadlo z domu z poloviny 19. století jeho majitelé věnují blízkému hotelu. Netrvá dlouho a hosté pokoje, ve kterém je zrcadlo umístěno, si začnou stěžovat na řadu paranormálních úkazů. Věci naberou dramatický spád poté, co se jeden z hostů pokusí u zrcadla provést seanci.     Internetový magazín Supernatural Magazine před lety informoval o […]
od Eva Soukupová 19.1.2022 1.7tis
V roce 1902 se depozitář Národního muzea rozšíří o dva zajímavé exempláře. Šlechtic Bohuslav Jiruš mu ve své závěti odkáže dvě bedny, jejichž obsah dosud není znám.     Významný lékař, botanik a nadšený cestovatel totiž ustanoví, že smějí být otevřeny až 200 let po jeho smrti, tedy v roce 2101! Jaký má jeho odkaz […]
od Mirek Brát 18.1.2022 1.7tis
Příliš nechybělo a statutární město Liberec by se stalo ve svém německém názvu Reichenberg synonymem pro sebevražedné útoky ve stylu „kamikaze“. Za druhé světové války se nacisté inspirovali japonskými akcemi v Tichomoří a vytvořili projekt Reichenberg. V rámci něho vznikla pilotovaná verze střely V-1. Proč se nakonec tento projekt v bojových podmínkách neuskutečnil? V závěru druhé světové války se […]
od Dalibor Vrána 18.1.2022 2.3tis
Španělský architekt Antoni Gaudí (1852–1926) od začátku moc dobře věděl, že se dokončení svého životního díla nedočká. V roce 1882 se v Barceloně pustil do stavby Sagrady Famílii, chrámu tak velkolepého, že by práce na něm měly skončit až v roce 2026! Jaká tajemství jeho zdi ukrývají? Pro srovnání – postavit Velké pyramidy v Gíze […]