4. prosince 1872: Východně od Azorských ostrovů je nalezena plachetnice Mary Celeste. Posádka zmizela beze stopy.
Domů     Vědci poodhalili tajemství gigantopitéků
Vědci poodhalili tajemství gigantopitéků
od 10.9.2021
5.4tis
Za vůbec prvním nálezem fragmentů živočicha jménem Gigantopithecus blacki je třeba se vypravit do jižní Číny roku 1935. Foto: Amélie Pataud / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
86
SDÍLENÍ
5.4tis
ZOBRAZENÍ

Dnešní opice a lidoopi nevzbuzují v lidech pražádnou bázeň, avšak v době před miliony lety se po planetě Zemi procházeli až třímetroví „obři“. O jejich úctyhodné velikosti vypovídá i latinský název – Gigantopithecus.

Vědci tohoto „Goliáše“ označili za vůbec největšího primáta, který kdy existoval.

Za vůbec prvním nálezem fragmentů živočicha jménem Gigantopithecus blacki je třeba se vypravit do jižní Číny roku 1935. Foto: Amélie Pataud / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0 Tvora přírodovědci popsali díky chrupu, který odkoupili od tamních léčitelů v Hongkongu. Foto: Cetorhinus typus / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0 V dějinách paleontologie se jednalo o zlomový okamžik, od té doby se totiž v jižní Číně a okolních oblastech jihovýchodní Asie podařilo objevit na 2000 izolovaných zubů a 4 neúplné čelisti prehistorického „King Konga“. Foto: Zulucho / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0 Fosilie se datují do doby před zhruba 2 miliony let až do období před téměř 300 tisíci lety. Na základě velikosti jednotlivých zubů a čelistí odborníci odhadují, že G. blacki vážil mezi 200 a 300 kilogramy. Foto: Phương Huy / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0 Dávný lidoop byl dle vědců znatelně větší než například dnešnímu člověku dobře známí samci goril (Gorilla). Foto: Snek01 / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

Nejnovější pokrok ve výzkumu tvora označovaného za blízkého příbuzného dnešních orangutanů (Pongo) zaznamenali badatelé z Kodaňské univerzity, které vedl bioarcheolog Frido Welker.

reklama

Vědci se doslova „podívali na zoubek“ živočichovi nazývaného jako Gigantopithecus blacki, u něhož se jim podařilo extrahovat proteiny z 1,9 milionu let starého zubu.

Tvora přírodovědci popsali díky chrupu, který odkoupili od tamních léčitelů v Hongkongu. Foto: Cetorhinus typus / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
Tvora přírodovědci popsali díky chrupu, který odkoupili od tamních léčitelů v Hongkongu. Foto: Cetorhinus typus / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

CO PROZRADILA GENETICKÁ ANALÝZA?

Získané vzorky ze zubní skloviny umožnili badatelům odkrýt „pokličku“ molekulárních stop napříč evolučními kořeny. V současné době, kdy jsou k dispozici nejrůznější moderní technologie, je velice snadné porovnávat živé a fosilní lidoopi.

reklama

Podle nově získaných informací je více než pravděpodobné, že gigantopitékové a orangutani měli před asi 10 až 12 miliony lety společného předka.

„Proteiny se uchovávají lépe v zubech a kostech než DNA, ale obě tyto „schránky“ se rychle rozpadají v horkém a vlhkém prostředí.

Byli jsme tedy velice překvapeni, když jsme našli nějaké takové staré proteiny, zejména ve fosiliích ze subtropického prostředí,“ uvedl Welker. Královstvím pradávného živočicha byly rozlehlé lesy, v nichž hlavní složku jeho jídelníčku tvořilo ovoce a rostliny.

„Tato nová proteinová analýza poskytuje první přesvědčivý důkaz, že byl Gigantopithecus s orangutanem spřízněn těsněji než s jakýmkoli jiným lidoopem,“ prohlásil biologický antropolog Terry Harrison z New York University.

V dějinách paleontologie se jednalo o zlomový okamžik, od té doby se totiž v jižní Číně a okolních oblastech jihovýchodní Asie podařilo objevit na 2000 izolovaných zubů a 4 neúplné čelisti prehistorického „King Konga“. Foto: Zulucho / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0
V dějinách paleontologie se jednalo o zlomový okamžik, od té doby se totiž v jižní Číně a okolních oblastech jihovýchodní Asie podařilo objevit na 2000 izolovaných zubů a 4 neúplné čelisti prehistorického „King Konga“. Foto: Zulucho / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

JAK Z MÁLA „VYTŘÍSKAT“ MAXIMUM

Ačkoli odborníci ze začátku měli k dispozici skutečně málo genetického materiálu, nebrali to jako překážku, naopak se s tím dokázali skvěle vypořádat a snaha nakonec přinesla výsledky.

reklama

Za jeden z úspěchu lze považovat také vyvinutí zcela nové metody, to když pomocí hmotnostní spektrometrie určovali proteinové složení zubní skloviny. Z výsledků se jim nakonec podařilo zpětně odvodit genetické sekvence proteinů.

Tato metoda nese označení proteomika a zjednodušeně řečeno se jedná o rekonstrukci genetické informace.

Závěry, jež vědcům vyšly, byly následně porovnávány se současnými opicemi, a tímto způsobem se došlo k označení orangutana za nejbližšího žijícího příbuzného dávných živočichů. Oddělení těchto dvou evolučních linií nastalo někdy v době před 12 miliony lety.

Fosilie se datují do doby před zhruba 2 miliony let až do období před téměř 300 tisíci lety. Na základě velikosti jednotlivých zubů a čelistí odborníci odhadují, že G. blacki vážil mezi 200 a 300 kilogramy. Foto: Phương Huy / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
Fosilie se datují do doby před zhruba 2 miliony let až do období před téměř 300 tisíci lety. Na základě velikosti jednotlivých zubů a čelistí odborníci odhadují, že G. blacki vážil mezi 200 a 300 kilogramy. Foto: Phương Huy / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

METODA S OBROVSKÝM POTENCIÁLEM

Provedená analýza mimo jiné poukázala na fakt, že gigantopitékové byli schopni žvýkat celé větve, což ukazovalo na vysokou míru mineralizace jejich zubní skloviny.

Sami výzkumníci tvrdí, že je jejich bádání teprve na začátku, z možnosti rekonstruovat alespoň částečně genetická data z proteinů ve strukturách, jako jsou kosti a zuby, plynou dalekosáhlé důsledky pro současnou paleontologii a evoluční biologii.

Nová metoda slibuje genetická data našich předků až z pětinásobně staré doby, tedy 2 milionů let.

„K dalšímu objasnění evolučního postavení gigantopitéka jsou zapotřebí starodávné proteiny z jiných asijských fosilních lidoopů, které se datují do doby před asi 12 až 6 miliony let,“ řekl paleoantropolog Russell Ciochon z University of Iowa.

Vědci jsou si téměř jisti, že by se v blízké budoucnosti daly očekávat podobné výzkumy také v oblasti evoluce lidí.

Dávný lidoop byl dle vědců znatelně větší než například dnešnímu člověku dobře známí samci goril (Gorilla). Foto: Snek01 / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
Dávný lidoop byl dle vědců znatelně větší než například dnešnímu člověku dobře známí samci goril (Gorilla). Foto: Snek01 / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
Foto: Úvodní foto: Amélie Pataud / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
Lokalita:
reklama
Související články
od 3.12.2022 1.4tis
Historie pevnosti Akershus v norské metropoli Oslo je dlouhá již sedm století. V minulosti hrad býval i vězením, což vysvětluje i přítomnost mnoha paranormálních jevů v lokalitě. Kromě řinčení řetězů vás však může vyděsit i setkání se zlým psem a dámou bez tváře. Pozor, tito duchové zvaní Malcanisen (zlý pes) a Mantelgeisten (dáma bez tváře), mohou přivodit i smrt! [gallery ids="112787,112788,1
od 1.12.2022 2.4tis
Jen jediný Necronomicon dokázal zamotat hlavu i expertům. Říká se mu Simonův. Má být temným učením až ze starověké Mezopotámie. Knihu ukořistili mniši a poté dali na překlad okultnímu knihkupectví Magickal Child. Pravda je ale trochu jiná, kniha vznikla kolem roku 1976 v USA v kruhu špičkových mágů z Warlock Shop jako funkční grimoár, který otestuje ad
od 30.11.2022 1.7tis
Období antiky je spojeno i se zbraněmi, které patří do sféry záhad. Patří k nim údajné parní dělo, jehož konstruktérem měl být slavný Archimédés. Opravdu existovala starověká zbraň, která využívala sílu páry? Archimédés (287 př. n. l. – 212 př. n. l.) se proslavil výrokem: Udejte mi pevný bod a já pohnu celou Zemí. Jeho ctižádost se však neomezoval
od 30.11.2022 3.3tis
Jednoho večera v červnu 1950 uprostřed rušné křižovatky na Times Square umírá neznámý chodec. Při pátrání po jeho identitě policisté s překvapením zjišťují, že jde o muže, který beze stopy zmizel před 74 lety.     Asi třicetiletý muž má na sobě starodávné oblečení a boty s výraznými přezkami, jaké se nosily před sto lety, a působí nanejvýš
od 29.11.2022 2.9tis
Stále další archeologické nálezy na našem území dosvědčují plány starověkého Říma vytvořit severně od Dunaje novou římskou provincii. Pronikání římských legií do oblasti Moravy začalo již za vlády císaře Tiberia a vrcholilo v časech panování císaře Marca Aurelia. Záhadou zůstává, zda se na naše území tehdy dostaly i tajné rituály související s uctíváním exotického boha Mithry? [gallery ids="112