Skip to content
Připravujeme pro vás
ZCELA NOVÝ WEB
Enigmaplus.cz
Připravujeme pro vás
ZCELA NOVÝ WEB
Enigmaplus.cz

Vědci poodhalili tajemství gigantopitéků

Dnešní opice a lidoopi nevzbuzují v lidech pražádnou bázeň, avšak v době před miliony lety se po planetě Zemi procházeli až třímetroví „obři“. O jejich úctyhodné velikosti vypovídá i latinský název – Gigantopithecus. Vědci tohoto „Goliáše“ označili za vůbec největšího primáta, který kdy existoval.

Nejnovější pokrok ve výzkumu tvora označovaného za blízkého příbuzného dnešních orangutanů (Pongo) zaznamenali badatelé z Kodaňské univerzity, které vedl bioarcheolog Frido Welker. Vědci se doslova „podívali na zoubek“ živočichovi nazývaného jako Gigantopithecus blacki, u něhož se jim podařilo extrahovat proteiny z 1,9 milionu let starého zubu.

Tvora přírodovědci popsali díky chrupu, který odkoupili od tamních léčitelů v Hongkongu. Foto: Cetorhinus typus / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
CO PROZRADILA GENETICKÁ ANALÝZA?

Získané vzorky ze zubní skloviny umožnili badatelům odkrýt „pokličku“ molekulárních stop napříč evolučními kořeny. V současné době, kdy jsou k dispozici nejrůznější moderní technologie, je velice snadné porovnávat živé a fosilní lidoopi.

Podle nově získaných informací je více než pravděpodobné, že gigantopitékové a orangutani měli před asi 10 až 12 miliony lety společného předka. „Proteiny se uchovávají lépe v zubech a kostech než DNA, ale obě tyto „schránky“ se rychle rozpadají v horkém a vlhkém prostředí.

Byli jsme tedy velice překvapeni, když jsme našli nějaké takové staré proteiny, zejména ve fosiliích ze subtropického prostředí,“ uvedl Welker. Královstvím pradávného živočicha byly rozlehlé lesy, v nichž hlavní složku jeho jídelníčku tvořilo ovoce a rostliny.

„Tato nová proteinová analýza poskytuje první přesvědčivý důkaz, že byl Gigantopithecus s orangutanem spřízněn těsněji než s jakýmkoli jiným lidoopem,“ prohlásil biologický antropolog Terry Harrison z New York University.

V dějinách paleontologie se jednalo o zlomový okamžik, od té doby se totiž v jižní Číně a okolních oblastech jihovýchodní Asie podařilo objevit na 2000 izolovaných zubů a 4 neúplné čelisti prehistorického „King Konga“. Foto: Zulucho / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0
JAK Z MÁLA „VYTŘÍSKAT“ MAXIMUM

Ačkoli odborníci ze začátku měli k dispozici skutečně málo genetického materiálu, nebrali to jako překážku, naopak se s tím dokázali skvěle vypořádat a snaha nakonec přinesla výsledky. Za jeden z úspěchu lze považovat také vyvinutí zcela nové metody, to když pomocí hmotnostní spektrometrie určovali proteinové složení zubní skloviny.

Z výsledků se jim nakonec podařilo zpětně odvodit genetické sekvence proteinů. Tato metoda nese označení proteomika a zjednodušeně řečeno se jedná o rekonstrukci genetické informace. Závěry, jež vědcům vyšly, byly následně porovnávány se současnými opicemi, a tímto způsobem se došlo k označení orangutana za nejbližšího žijícího příbuzného dávných živočichů.

Oddělení těchto dvou evolučních linií nastalo někdy v době před 12 miliony lety.

Fosilie se datují do doby před zhruba 2 miliony let až do období před téměř 300 tisíci lety. Na základě velikosti jednotlivých zubů a čelistí odborníci odhadují, že G. blacki vážil mezi 200 a 300 kilogramy. Foto: Phương Huy / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
METODA S OBROVSKÝM POTENCIÁLEM

Provedená analýza mimo jiné poukázala na fakt, že gigantopitékové byli schopni žvýkat celé větve, což ukazovalo na vysokou míru mineralizace jejich zubní skloviny. Sami výzkumníci tvrdí, že je jejich bádání teprve na začátku, z možnosti rekonstruovat alespoň částečně genetická data z proteinů ve strukturách, jako jsou kosti a zuby, plynou dalekosáhlé důsledky pro současnou paleontologii a evoluční biologii.

Nová metoda slibuje genetická data našich předků až z pětinásobně staré doby, tedy 2 milionů let. „K dalšímu objasnění evolučního postavení gigantopitéka jsou zapotřebí starodávné proteiny z jiných asijských fosilních lidoopů, které se datují do doby před asi 12 až 6 miliony let,“ řekl paleoantropolog Russell Ciochon z University of Iowa. Vědci jsou si téměř jisti, že by se v blízké budoucnosti daly očekávat podobné výzkumy také v oblasti evoluce lidí.

Dávný lidoop byl dle vědců znatelně větší než například dnešnímu člověku dobře známí samci goril (Gorilla). Foto: Snek01 / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
Foto: Úvodní foto: Amélie Pataud / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
reklama
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Sothys Paris představil inovativní noční péči
iluxus.cz

Sothys Paris představil...

Nádherná a pružná pleť je nejlepším módním doplňkem ženy....
Babička říkala, že to špatně dopadne
skutecnepribehy.cz

Babička říkala, že to...

Z dětství si pamatuji na spoustu...
Rýže s kuřecím masem a mandlemi
tisicereceptu.cz

Rýže s kuřecím masem a...

Lehounká rýže v orientálním stylu, která skvěle voní...
Zlín: Baťa všude, kam se podíváš
epochanacestach.cz

Zlín: Baťa všude, kam se...

Východomoravská metropole...
Má za hokejistu náhradu?
nasehvezdy.cz

Má za hokejistu náhradu?

Vypadá lépe než kdy...
Přijde svatba, nebo rozchod?
nasehvezdy.cz

Přijde svatba, nebo rozchod?

Vztahu herečky EVY...
Strojaři představili už 6. generaci studentské formule
21stoleti.cz

Strojaři představili už 6....

V předvečer dubajského EXPA, kde se závěrem...
František Kupka začínal u malování pivních tácků
epochaplus.cz

František Kupka začínal u...

Otevře oči, ale myšlenkami je stále pevně upřen na...
Odpad! A zase odpad! Kam s ním?
panidomu.cz

Odpad! A zase odpad! Kam s...

Už v dobách slavného fejetonu Jana Nerudy se řešila...
Václav II. & kutnohorské stříbro: Připravil král mnichy o poklad?
epochaplus.cz

Václav II. & kutnohorské...

Mnich Antonín se právě prochází na kopci nedaleko...
Co je zač děsivá příšera Momo z Missouri?
epochalnisvet.cz

Co je zač děsivá příšera...

Drobounká dívenka jménem Doris myje v kuchyni...
Funkce i design v kuchyni
rezidenceonline.cz

Funkce i design v kuchyni

Kuchyňské sestavy jsou v dnešní době variacemi na...