Mnohými je království označováno jako velšská Atlantida a podobně jako ona drásá bujnou fantazii badatelů po celém světě. Království, kde se hodnotě kousku půdy nemohou ty v jiných koutech světa nikdy vyrovnat. Vzkvétající království však stihne krutý osud. Navždy zmizí pod dravými vlnami oceánu.
O království ležícím na západ od Walesu, kdesi v dnešní Cardiganské zátoce, asi 30 kilometrů od pobřeží, se pře hned několik legend. První zmínka o bohatém království se objeví už ve 13. století v nejstarším velšském rukopisu.
V 17. století je pak tradována verze, kdy je kvůli chybě jedné z kněžek ostrov zaplaven a nenávratně pohlcen vodou. I poslední tradovaná teorie zaplavení ostrova pracuje s lidským pochybením, které mělo fatální následky.
Úkol pro věrného
Panovník ostrovního království je znám jako Gwyddno Garanhir. Jako projev hluboké důvěry svěří svému dobrému příteli jménem Seithennin velmi zodpovědný úkol.
„Závisí na něm život náš všech,“ upozorňuje král a jmenuje Seithennina hlídačem hráze, jež držela království v bezpečí před nezkrotnými mořskými vlnami. Seithennin svůj úkol plní svědomitě, je to pro něj čest. Ale také má slabost, na kterou král nejspíš zapomněl.
Bujaré veselí jako předzvěst smrti
Seithennin se často rád napil dobré kořalky a osudného dne tomu nebude jinak. Královským palácem se ozývá bujaré veselí a hlídač hráze nesmí chybět. Sotva se drží na nohou a nevnímá, že za okny paláce se chystá boží dopuštění.
Z jihozápadu se na království žene ohromná bouřka, ale nikdo jí nevěnuje pozornost. Seithennin dokonce usíná spokojeným opileckým spánkem a neslyší burácení vln, jež znamená předzvěst konce.
Tu noc mořský živel zaplaví na 16 vesnic a jejich obyvatele připraví o život. Král se zbylými přeživšími musí opustit potápějící se království a najít místo pro život jinde. Proč se ale o Gwyddnovi a jeho poddaných od té doby neobjevily žádné zprávy?
Kam se jeho lid uchýlil a kde začal nový život? Dnešní vědci se nemají bohužel čeho chytit a v otázce existence tápou. Proč by se ale o království zmiňovalo několik na sobě nezávislých pramenů?
