Zajímavou stavební památkou minulosti je v polském městě Walbrzych dům označený zdaleka viditelným symbolem kotvy. Nachází se na tamním historickém náměstí. Objevily se však informace, že stojí na základech objektu daleko staršího. Mohl by jím být legendami opředený klášter z dvanáctého století?
Barokně-klasicistní budova domu Pod Kotvou byla stavebně dokončena v roce 1799. Majitelem byl bohatý místní podnikatel Ernst Treutler. Symbolem kotvy dával najevo své kontakty v Evropě i zámoří.
Obchodní partnery měl nejen v Anglii, Nizozemsku, Španělsku, ale též v Novém světě – Americe.
Útočiště pro poutníky
Studiem německých archivních materiálů z dvacátých let minulého století badatelé zjistili, že v místě, kde se nyní nachází dům Pod Kotvou, byl údajně objekt mužského kláštera.
Dokumenty se zmiňovaly o rozmezí let 1194-1440. Pravděpodobně se jednalo o útočiště pro poutníky, kteří směřovali k zázračnému prameni u kostela Panny Marie Bolestné.
Klášter měl definitivně zaniknout v patnáctém století, když jeho poslání převzaly jiné církevní objekty ve městě.
Zajímavé je, že samotný vznik kláštera je spojován s poutníky, kteří přicházeli do této oblasti z území dnešních Čech, pravděpodobně z východočeského Broumova. Ti měli zásadním způsobem pomoci stavbu kláštera ve dvanáctém století financovat.
Legenda versus historie
Ve světle těchto informací vzniká teorie, že samotné založení města Walbrzychu souviselo se zázračným pramenem a výstavbou jednoduchého klášterního areálu pro potřeby poutníků.
Takovou informaci totiž zmiňují nejen legendy, ale i pojednání „Phoenix redivivus“ vydané v roce 1667 jistým Jaworem Ephraimem Ignatiem Nasem.
Definitivní odpovědi na otázky dotýkající se nejstarších dějin tohoto polského města by samozřejmě přinesl až detailní archeologický průzkum v lokalitě domu Pod Kotvou.
Paradoxem však je, že zázračný pramen, který měl údajně zásadním způsobem ovlivnit vznik města i kolonizaci okolní krajiny, v roce 1845 vyschl. Vzpomínkou na jeho zázračnou vodu je pouze studna za oltářem kostela Panny Marie Bolestné.
