Artefakty ze starověkého Egypta skrývají mnoho tajemství. Podle záhadologů některé z nich obsahují jasné důkazy o působení mimozemšťanů!
Jedním z nich má být pohřební Djedkhonsuiefankhův papyrus. Kromě jiného prý zachycuje, jak na záda Sfingy přistává objekt ve tvaru disku. O co se ale opravdu jedná?
Přes 3000 let starý papyrus dnes vystavuje muzeum v Káhiře. Při detailním pohledu na něm objevíme malé zobrazení Sfingy. Tato scéna je ale velmi neobvyklá.
Na jejích zádech totiž přistává cosi, co údajně velmi připomíná mimozemskou loď s vysunutým podvozkem na přistání. I egyptologové přiznávají, že tento symbol je v celé známé ikonografii Egypta naprosto unikátní.
Z objektu navíc vychází paprsky, jako by chtěl autor poukázat na jeho záření. Co ale skutečně představuje? Podle odborníků by se mohlo jednat o rostlinu či brouka.
Na druhou stranu v živočišné či rostlinné říši jen obtížně najdeme cokoliv, co by objekt připomínalo. Mohlo by se přeci jen jednat o něco takového? Proč by ale někdo zobrazoval rostlinu či brouka?
Záhadologové také předpokládají spojitost mezi tímto papyrem a dalšími údajnými zobrazeními mimozemšťanů či jejich strojů, například z chrámu Setiho I.
Proč Sfinga?
Samotný fakt, že objekt přistává na Sfinze, je podle některých jasným důkazem o působení mimozemšťanů ve starověkém Egyptě. Když byla Sfinga objevena, celé tělo měla pohřbeno hluboko v písku.
Desítky let badatelé věřili, že tělo ani nemá, což vyvrátil až francouzský inženýr Emile Baraize (†1952). Odkrývání mu trvalo 11 let a Sfinga se poté stala největší monolitickou sochou na světě.
Brzy poté se ale vynořili první kontroverze, a to při dataci Sfingy. Podle eroze povrchu bylo stáři stanoveno na 2000 let, další studie ho nicméně na základě stejných parametrů posunuly až ke 12 000 letům. Jak by něco takového bylo možné?
Oblíbeným vysvětlením jsou právě mimozemšťané, kteří v té době měli na Zemi přiletět a ovlivnit vývoj lidstva. Důkazy ale až do objevení objektu na Djedkhonsuiefankhově papyru chyběly. Jsou tyto teorie pravdivé nebo je vysvětlení ještě jinde?
Brány do nebe
Záhady se pojí také s autorem či prvním vlastníkem papyru. Djedkhonsuefankh žil pravděpodobně v období 21. dynastie, tedy kolem roku 1045 př.n.l. Zastával funkci hlavního kněze boha Amuna, neboli jeho prvního proroka v chrámu v Thébách.
Tito kněží byli v období Nového království označováni někdy také jako „strážci bran do nebe“. A v tomto opět někteří záhadologové vidí důkaz o působení mimozemšťanů. Může se jednat o pouze náhodný odkaz na nebe? S kým kněží komunikovali?
Djedkhonsuefankhův papyrus ale není jediným papyrem, který je s mimozemšťany spojován. Tulliho papyrus popisuje následující: „…z nebe snáší podivný ohnivý disk. Neměl hlavu. Jeho dech divně páchl. Jeho tělo mělo délku jedné tyče, stejně takovou mělo šířku.
Neměl žádný hlas.“ Tuto pasáž mnozí opět považují za odkaz na návštěvníky z jiných světů. Mají pravdu? Nebo mají všechny tyto údajné důkazy jiná vysvětlení?