V roce 1835 bylo při těžbě rašeliny v dánském regionu Jutsko objeveno mimořádně zachovalé ženské tělo. Podmínky v rašeliništi zabránily rozkladu tělesné schránky. Začal se odvíjet příběh takřka detektivní. Kdo byla ona neznámá? Proč byla pohřbena právě zde? Jak zemřela?

Vědci zkoumající ostatky rychle prokázali, že neznámá zemřela násilnou smrtí. Přiklonili se i k teorii, že se jednalo o rituální obětování. Co dalšího se podařilo zjistit?

Obětování královny Gunnhildy?

V devatenáctém století se část laické i odborné veřejnosti domnívala, že by učiněný nález mohl ve skutečnosti souviset s polomytickou norskou královnou Gunnhildou, které žila v desátém století.

Buď byla před pohřbením do bažiny zavražděna, nebo rituálně obětována.

Zastánci teorie ztotožnění nalezené mumie s královnou Gunnhildou argumentovali i tím, že s mrtvým tělem muselo být velmi pečlivě zacházeno, což by svědčilo o vysokém společenském postavení zemřelé.

Mýtus versus věda

Již v době nálezu však vyvstaly pochybnosti, které byly založeny na problematickém datování nálezu. Opravdu se jednalo o tělo z desátého století?

Moderní radiokarbonové datování posunulo stáří nalezeného těla značně hlouběji do minulosti, do pátého století před naším letopočtem. Teorie o tom, že zemřelá byla středověkou norskou královnou, tím byla překonána.

Tím ale neskončily otázky o podstatě a smyslu dávného krutého rituálu, který se zde kdysi odehrál. Dodejme, že nález z roku 1835 nebyl zdaleka ojedinělý.

Zachovalá těla v bažinách, která nesla stopy rituálního obětování, se našla i na jiných místech nejen v Dánsku, ale i v dalších zemích.