Patřily mezi sedm divů starověkého světa. Visuté zahrady Semiramidiny se měly nacházet v Babylónu. Vybudoval je babylónský král Nebukadnesar II. pro svoji manželku okolo roku 600 před naším letopočtem.

Možná je však všechno jinak a legendární zahrady se nacházely v úplně jiném městě. Jak je to možné?

Podle původní legendy nechala zahrady postavit královna Semiramis, odtud má i div starověkého světa svoje jméno. Verze s králem Nebukadnesarem je sice věrohodnější, ale… O samotné existenci této majestátní stavby  neexistují věrohodné důkazy.

Navíc se začíná ukazovat, že pokud takové zahrady skutečně stály, rostly a kvetly, tak klidně i na úplně jiném místě!

Informace „z druhé ruky“

Pravdou je, že při vykopávkách na území tehdejšího Babylónu byla objevena lokace, která je často s dávnou existencí visutých zahrad spojována. Podle starověkých zdrojů byly visuté zahrady oázou uprostřed vyprahlé krajiny. Voda k jejich zavlažování byla údajně získávána z toku řeky Eufrat.

Základním problémem ovšem je, že všechny římské a řecké zprávy o zahradách byly informacemi takříkajíc „z druhé ruky“, navíc v čase, kdy už tento div světa několik staletí neexistoval.

Babylón, nebo Ninive?

Když se archeologové a historikové podívali podrobněji na problematiku babylónských visutých zahrad, začaly se objevovat i pochybnosti. Tou nejvážnější je diskuze, zda se zahrady náhodou nenacházely na zcela jiném místě. Co tyto pochybnosti odstartovalo?

Byly to nové překlady starověkých textů. Z nich vyplynulo, že zahrady nemusel postavit babylónský král Nebukadnesar, ale asyrský panovník Senacherib, a to dokonce již v sedmém století před naším letopočtem.

Zahrady se navíc neměly nacházet v Babylónu, ale v asyrském hlavním městě Ninive. Omyl v lokalizaci snad vznikl již ve starověku, protože po dobytí Babylónu Asyřany bylo Ninive nazýváno „Novým Babylónem“.