Malý Blaník (580 m n. m.) zůstává tak trochu ve stínu svého většího bratra Velkého Blaníku. Tento středočeský kopec je opředen řadou pověstí a záhad. S nejedním tajemstvím se ale střetneme i v případě nedalekého Malého Blaníku!

STÁL ZDE STŘEDOVĚKÝ HRAD?

Záhadnou je například existence zdejšího hradu. Ten měl na Malém Blaníku stát někdy v 15. stol. a podle některých údajů v něm měl být vězněn král Václav IV. Husité prý blanický hrad okolo roku 1420 vypálili.

Archeologické bádání ovšem existenci jakéhokoliv objektu tohoto typu dosud nepotvrdilo. Pouze na úpatí Blaníka byly nalezeny zbytky snad loveckého dvorce. Od 16. století je na Malém Blaníku doložen kult sv.

Máří Magdalény a okolo poloviny 18. stol. je jí zde vystavěna kaple. Svému účelu ovšem slouží pouhopouhých 29 let, poté je v rámci josefínských reforem zrušena.

MÍSTO VZÝVÁNÍ MATKY ZEMĚ?

Svým způsobem mystériem je i blanický poustevník Antonín Zeman. Ten na Malém Blaníku působil v 19. století. Chodil po žebrotě po okolních obcích s velkým pytlem a troubou a svou „produkcí“ obveseloval místní občany. Byl to opravdu svatý muž nebo řečeno moderním jazykem bezdomovec?

Malý Blaník je krásné mystické místo, které podobně jako jeho větší druh, sloužilo už v keltských dobách k obřadním účelům. Byla právě zde vzývána matka země a je pozdější magdalénský kult vzpomínkou na tyto obřady?

Třeba i proto měla honosná barokní kaple tak jepičí život. Pradávná bohyně plodnosti dává jistě přednost uctívání pod korunami stromů než zlaceným stropem.