Při sledování zahajovacích ceremoniálů olympijských her není složité objevit odkazy na antickou inspiraci této vrcholné sportovní události. Jak však kdysi olympijské hry vznikly?

Řešení této záhady naznačuje, že v tom měla prsty nejen věštírna v Delfách, ale i poněkud „neolympijské“ užívání omamných látek. Kde jsou skutečné kořeny olympijské tradice?

První olympijské hry jsou datovány do osmého století před naším letopočtem. Podle řecké mytologie jsou ovšem iniciátory prvních olympiád bohové, nebo alespoň jejich potomci.

Patří k nim například legendární hrdina Héraklés, který se proslavil splněním slavných „herkulovských“ úkolů či účastí na výpravě Argonautů za zlatým rounem.

Pýthické hry inspirací?

V podezření coby zakladatel starověkých olympiád je i Héraklův přítel Ífítos. Ten měl radu k uspořádání olympiády dostat přímo z proslulé věštírny v Delfách.

Zde už se možná blížíme ke skutečné historické pravdě, protože v Delfách již před prvními olympiádami existoval jiný sportovní podnik – Pýthické hry. Tyto sportovní soutěže byly v Delfách pořádány na počest boha Apollóna.

Není vyloučeno, že právě Pýthické hry inspirovaly první organizátory sportování v Olympii, byť to nutně nemusel být zmíněný Ífítos z mytologických příběhů.

Pokud skutečně vznikla tradice pozdějších starověkých olympiád v Delfách, jak do takové spekulace pasuje uváděná drogová extáze? Užívali snad omamné prostředky sportovci nebo organizátoři?

Věštkyně v drogové extázi

Zapojení omamných látek do starověkých olympiád se týká přímo věštění v Delfách, které zásadně ovlivňovalo celé antické Řecko. Jak takové věštění probíhalo?

Na počátku byla Apollónova kněžka Pýthie, která v podivném trasu pronášela nesouvislé a zmatené výroky, které pak skupina povolaných expertů překládala pro uši normálního člověka. O povaze transu Pýthie se stále vedou spory.

Nejpravděpodobnější je, že za ním stály omamné látky. Uvádí se například hojně rozšířený břečťan (Hedera helix), jehož listy Apollónova služebnice žvýkala. Pokud vzešla tradice olympiád ze starověkých Delf, bez špetky drog se to dozajista neobešlo.

Epilog

Lze jen doufat, že se na tuto skutečnost nebudou odkazovat moderní olympionici, když jim vyjde pozitivní dopingový test. Můžeme jen parafrázovat pozdější antické-římské přísloví, které říká…

Co je dovoleno Jovovi (myšleno bohu Jupiterovi), není dovoleno volovi. Ve vztahu k Delfám a záhadnému startu prvních olympiád by to byla parafráze ve smyslu: Co je dovoleno Pýthii, není dovoleno… Konkrétního sportovce už si sami dosadíte, že ano?!