Skip to content

Zaklínači hadů: Proč hluché kobry tančí

Muž s uhrančivým pohledem bere do rukou malou dřevěnou flétnu a otevírá košík u svých nohou. S prvními exotickými tóny se z něj majestátně zvedá ostražitě se rozhlížející kobra, která houpavými pohyby tančí v rytmu fakírovy melodie.

Publikum sleduje produkci se zatajeným dechem a rupie se jenom sypou. Je ale had opravdu schopen reagovat na hudbu?

Na zaklínače hadů narazíte v Indii a okolních státech celkem často.

Zaklínači hadů jsou běžnou součástí koloritu Indie, Pákistánu, Srí Lanky nebo Barmy, ale i některých oblastí Afriky. Fakíři bývají příslušníky úzké kasty a řemeslo se dědí z pokolení na pokolení. Hadí tanec je ale pouze malou součástí schopností, které si fakír musí osvojit.

Mnohem důležitější a praktičtější je umění léčit hadí uštknutí. Pochází z dávných dob, kdy se armády a kupecké karavany při dlouhých cestách neobydlenými končinami setkávaly s jedovatými hady neustále a vyplatilo se mít s sebou odborníky.

Jak ti své umění mohli dobře prodat? Občas uspořádali i nervy drásající představení, při němž dokonale využili svých dlouholetých zkušeností.

Na hadí uštknutí je potřeba dávat veliký pozor.
S KOBROU Z OČÍ DO OČÍ

Přestože lidé mají z hadů všeobecně strach, indičtí zaklínači vědí své: had je plachý tvor, který se k útoku na člověka odhodlá jen v krajním případě. Přesto se opatrnost vyplácí a fakíři si své svěřence pečlivě vybírají.

Nejčastěji sahají po mírné kobře monoklové, kterou poznáme podle skvrny ve tvaru oka na kápi. Ve fakírově košíku bychom také mohli objevit kobru černou, která dorůstá délky až dvou metrů. Hudební produkce indických fakírů využívá schopnosti kober zaujmout vzpřímenou polohu.

Například až šestimetrová kobra královská dokáže člověku pohlédnout téměř do očí – údajně se dokáže vztyčit do výšky 130 centimetrů.

Hadi následují pohyb píšťaly.
JAK SE DÁ VYUŽÍT ŠPATNÝ ZRAK?

Efektní vystoupení hada tančícího do rytmu fakírovy melodie má ovšem jeden háček: hadi vlastně vůbec nemají sluch. Evoluce jim nezanechala žádné vnější sluchové orgány, pouze malý zbytek středního ucha s třmínkem, který přenáší vibrace přes čelisti do vnitřního ucha.

Had tedy prý téměř vůbec neslyší zvuky přenášené vzduchem, ale registruje chvění šířící se půdou. Jak je tedy možné, že kobra tančí a kolébá se do rytmu? Ve skutečnosti nereaguje na zvuk, ale na pohyby nástroje.

Fakír prý přitom dovedně využívá dalšího handicapu svého svěřence: ani hadí zrak totiž nepatří k nejostřejším. Zaklínač dobře ví, že pokud by píšťalou přestal kývat, kobra by se zaměřila na cíl a zaútočila by.

S kobrami je potřeba být hodně v kontaktu.
TAJEMSTVÍ PROFESE

Stačí ale zaklínačům k přežití pouze tak málo? Zdá se, že neponechávají nic náhodě. Mezi časté praktiky patří vytrhávání jedových zubů. Neodborná operace ovšem může hada natolik poranit, že je k vystoupení nepoužitelný a záhy umírá.

Proto zaklínači častěji volí jiný způsob: před produkcí kobru dráždí smotkem látky, který vstřebá většinu jedu. S kobrami je třeba žít už od malička a učit se každou drobnost z jejich života. Majitel neustále bere hada do ruky a přivyká ho vzájemnému kontaktu.

Některé metody jsou údajně i o něco brutálnější – sotva kobra vystrčí hlavu z košíku, dostane ránu píšťalou. Nakonec si had zvykne, že píšťala je neporazitelným soupeřem, a k útoku se hned tak neodhodlá.

Přes veškeré rafinované způsoby tréninku není výjimkou, že had fakíra smrtelně uštkne. Nových adeptů tradičního orientálního řemesla se prý ale vždycky najde dost…

Autor článku: Libor Hrnčíř

Foto: YouTube, Reuters, AFKtravel.com
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články