Domů     Záhady historie
Život v radioaktivní oblasti
Pavel Polcar
od Pavel Polcar 4.5.2021
4.0tis
Stejně jako v případě Černobylu, tak i Fukušima je pro turisty atraktivním místem. Foto: acof0714 / pixabay
473
SDÍLENÍ
4.0tis
ZOBRAZENÍ

Od hrůzné události, jež se odehrála v japonské jaderné elektrárně Fukušima, uběhlo již devět let, okolí elektrárny se po katastrofě od té doby stalo pustým místem, alespoň se to doposud předpokládalo, američtí přírodovědci z University of Georgia však tento fakt nyní vyvrací.

Stejně jako v případě Černobylu, tak i Fukušima je pro turisty atraktivním místem. Foto: acof0714 / pixabay Torzo elektrárny je tak moderní pamětihodností. Neodmyslitelnou výbavou výpravy do blízkého okolí jsou tzv. dozimetry, což jsou přístroje na okamžité měření úrovně radioaktivity. Foto: Yuri_B / pixabay Názory na příval turistů se různí. „Často vidím turistické skupiny, jak si prohlížejí zchátralé domy. Nechci být žádnou atrakcí,“ stěžuje si Majumi Matsumotová z města Namie. Foto: chriswanders / pixabay Jiní se k tomu staví pozitivně a turisty naopak vítají. Je to jeden ze způsobu, jak vrátit do nehostinného regionu opět život. Foto: Dieterich01 / pixabay Turisté poznají současnou situaci, načerpají mnoho zážitků, a i díky cestovním kancelářím mohou investovat peníze do obnovy regionu. Foto: MetsikGarden / pixabay

Podle vědců se vylidněná oblast stala domovem divokých zvířat. Evakuační zóna byla odborníky při terénním šetření rozdělena do tří lokalit – na oblasti, do nichž nesmí kvůli vysoké úrovni radiace vstoupit žádná lidská noha, na místa s omezeným přístupem, kam člověk nesmí kvůli středně vysoké úrovni radiace, a nakonec na lokality, kde pro slabou radiaci smějí lidé pobývat.

Torzo elektrárny je tak moderní pamětihodností. Neodmyslitelnou výbavou výpravy do blízkého okolí jsou tzv. dozimetry, což jsou přístroje na okamžité měření úrovně radioaktivity. Foto: Yuri_B / pixabay

VŠE BYLO ZDOKUMENTOVÁNO

Zóny byly po 120 dní pod dohledem odborníků, k tomu jim napomohlo 106 fotopastí, díky jejich pomoci bylo pořízeno neuvěřitelných 167 tisíc snímku, na nichž byla zachycena divoká zvířata.

Podle všech informací se jednalo o více než dvacet druhů, mezi nimi byli divočáci, opice, jeleni, lišky, pávy a další. Není se čemu divit, že byli přírodovědci příjemně překvapeni, situace totiž poukazuje na fakt, že si příroda zkrátka umí poradit za všech okolností, i tehdy, pokud je zdevastovaná jadernou katastrofou.

„Naše výsledky představují první důkaz, že se ve fukušimské evakuační zóně podařilo úspěšně uchytit řadě živočišných druhů, které se tu potom rozšířily, a to přes radiologické znečištění,“ řekl biolog James Beasley, vedoucí výzkumu.

Názory na příval turistů se různí. „Často vidím turistické skupiny, jak si prohlížejí zchátralé domy. Nechci být žádnou atrakcí,“ stěžuje si Majumi Matsumotová z města Namie. Foto: chriswanders / pixabay

POČETNÍ PŘEVAHA

Oblast v blízkosti elektrárny se stala oblíbenou zejména pro ty druhy, které jsou na člověka zvyklé a jež se díky odchodu lidí měla asi nejlépe. Mezi všemi zástupci zvířecí zvíře zvítězila v početnosti divoká prasata (Sus scrofa).

Pro představu, 46 tisíc snímků zahrnovalo divoká prasata, 26 tisíc z nich bylo zachyceno v neobydlených místech, 13 tisíc v omezených lokalitách a 7 tisíc se týkalo obydlených oblastí. Pokud by se to mělo říct zjednodušeně, pak prasatům vadila více lidská přítomnost než samotná radiace.

Jiní se k tomu staví pozitivně a turisty naopak vítají. Je to jeden ze způsobu, jak vrátit do nehostinného regionu opět život. Foto: Dieterich01 / pixabay

Oblasti bez lidí upřednostňovali také psíci mývalovití (Nyctereutes procyonoides), kunovité šelmy, sobolové východní (Martes melampus) a makakové (Macaca). Nevýhodou celého výzkumu je, že vědci jen z pouhých fotografií nedokážou posoudit zdravotní stav zvěře v zamořené oblasti, zřejmé je pouze to, že se zvířata zde uchytila, a dokonce se mohou úspěšně bez jakýchkoli komplikací rozmnožovat.

Turisté poznají současnou situaci, načerpají mnoho zážitků, a i díky cestovním kancelářím mohou investovat peníze do obnovy regionu. Foto: MetsikGarden / pixabay
Foto: Úvodní foto: acof0714 / pixabay, Foto 1, 2, 3 a 4 - pixabay
Lokalita:
Předchozí článek
reklama
Související články
od Mirek Brát 4.12.2021 65
Historikové nemají příliš v oblibě tvrzení: Co by bylo, kdyby? Jaký by však byl svět, kdyby životní pouť Adolf Hitlera skončila ve výbuchu, který by na vůdce nacistického Německa vyšlehl v roce 1939 z jihlavského podzemí? V březnu 1939 měl Adolf Hitler v plánu navštívit Jihlavu. Ve městě žila početná německá komunita, ke které plánoval pronést projev před […]
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.5tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.7tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.6tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 2.9tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]