Vše se odehrálo v roce 1991 v Kanadě, přesněji v Britské Kolumbii. Do ruky se totiž jednomu z tamních kurátorů dostala panenka, o které neměl žádné informace, co je ve skutečnosti zač. A to se mu málem stalo osudné.

Mandy byla podle původního majitele velice zvláštní. Stáří odhadoval na devadesát let a prý doslova stárla. Prokurátor si panenku vzal k sobě domu na určitou dobu, než se v muzeu udělá prostor na její vystavení.

Jenže jak sám později přiznal, panenka, která byla tak perfektně namalovaná, že vypadala jako živá, ho údajně stále sledovala.

Mandy na sobě měla otrhané šaty a obličej měla poničený, plný oděrek a hlubších ran. Za celou dobu, co jí měl doma, se muži údajně ztrácely i knihy, tužky a jiné předměty. Proto jí nakonec dal do muzea, i když neměly stále expozici dodělanou.

Ale i tam si panenka nedala pokoj. Podle prokurátorky výstavy Ruth Stubbsové se v roce 1992 začaly dít zvláštní náhody. Panenka byla nejprve umístěna k hlavnímu chodu, kde jí lidé neustále měli na očích a měli se smát jejímu vzhledu.

To o něco později možná Mandy rozčílilo a svou zlost si prý vybíjela na ostatních panenkách, které z nepochopitelných důvodů byly přes noc vždy zcela zničené a zjizvené jako Mandy.

Podle legendy má být v panence duch mrtvé mladé dívky, kterou někdo znásilnil a zavraždil a posmrtně zohavil. Může se dnes tedy její duch chtít mstít?