17. listopadu 1981: Z neznámých příčin umírá tajuplný Karel Novák – muž bez minulosti, kterého objevili u Oravské Polhory.
Domů     Zlověstná epidemie „chřipky ospalé“: Zjistíme někdy, co ji způsobilo?
Zlověstná epidemie „chřipky ospalé“: Zjistíme někdy, co ji způsobilo?
od 7.2.2024
3.1tis
Lékaři se nejprve domnívali, že je Encephalitis lethargica specifickým projevem takzvané španělské chřipky. Zdroj ilustrační fotografie: Otis Historical Archives, National Museum of Health and Medicine, Public domain, via Wikimedia Commons
314
SDÍLENÍ
3.1tis
ZOBRAZENÍ

V letech 1916-1927 se světem šířila podivná epidemie. Ti, kteří onemocněli, měli evidentně zasažené mozkové funkce. Třetina nakažených umírala, ale ani ti, kteří nemoc překonali, neměli vyhráno.

Zkoumáním historických kronik došli badatelé k závěru, že se Encephalitis lethargica možná poprvé objevila již v sedmnáctém století, tedy v době, kdy proběhla například slavná pražská defenestrace. Zdroj ilustračního obrázku: Matthäus Merian, Public domain, via Wikimedia Commons Lékaři se nejprve domnívali, že je Encephalitis lethargica specifickým projevem takzvané španělské chřipky. Zdroj ilustrační fotografie: Otis Historical Archives, National Museum of Health and Medicine, Public domain, via Wikimedia Commons Odborné pojednání o záhadné nemoci z počátku třicátých let 20. století. Zdroj obrázku: Constantin Von Economo, Public domain, via Wikimedia Commons Smrtelná nemoc se objevila v letech první světové války. Zdroj ilustrační fotografie: User:Hohum, Public domain, via Wikimedia Commons

Rekonvalescenti se nacházeli často v těžkém chronickém letargickém stavu, trpěli poruchami spánku i chování. Patologové hlásili závažné změny na mozkové tkáni zemřelých. Co to bylo za podivnou nemoc?

Odborné pojednání o záhadné nemoci z počátku třicátých let 20. století. Zdroj obrázku: Constantin Von Economo, Public domain, via Wikimedia Commons
Odborné pojednání o záhadné nemoci z počátku třicátých let 20. století. Zdroj obrázku: Constantin Von Economo, Public domain, via Wikimedia Commons

Záhadné onemocnění

Onemocnění bylo klasifikováno jako „chřipka ospalá“ – Encephalitis lethargica. První případy této choroby byly popsány v roce 1916 na psychiatrickém oddělení jedné vídeňské kliniky.

Odhaduje se však, že v dalších letech „chřipkou ospalou“ onemocnělo po celém světě až pět milionů lidí. Lékaři byli zděšeni, protože nemoc udělala i z třicátníků starce s výraznými projevy demence.

Smrtelná nemoc se objevila v letech první světové války. Zdroj ilustrační fotografie: User:Hohum, Public domain, via Wikimedia Commons
Smrtelná nemoc se objevila v letech první světové války. Zdroj ilustrační fotografie: User:Hohum, Public domain, via Wikimedia Commons

Ve třicátých letech dvacátého století však epidemie skončila stejně rychle, jako začala. Jediné, na čem se tehdy vědci shodli, byl fakt, že šlo patrně o virové onemocnění.

Otazníky nevymizely

Samozřejmě, vzhledem k době rozšíření, se hledala i souvislost s pandemií takzvané španělské chřipky. Pravděpodobně však „chřipka ospalá“ pandemii španělské chřipky dokonce předcházela a šířila se i po jejím skončení.

Mělo záhadné onemocnění něco společného s krutými roky první světové války? Nevíme.

Zkoumáním historických kronik došli badatelé k závěru, že se Encephalitis lethargica možná poprvé objevila již v sedmnáctém století, tedy v době, kdy proběhla například slavná pražská defenestrace. Zdroj ilustračního obrázku: Matthäus Merian, Public domain, via Wikimedia Commons
Zkoumáním historických kronik došli badatelé k závěru, že se Encephalitis lethargica možná poprvé objevila již v sedmnáctém století, tedy v době, kdy proběhla například slavná pražská defenestrace. Zdroj ilustračního obrázku: Matthäus Merian, Public domain, via Wikimedia Commons

Otazníky nad epidemií z let 1916 až 1927 nezmizely ani v současnosti. Někteří výzkumníci naznačují, že mohlo jít o autoimunitní reakci na bakteriální streptokokovou infekci.

Neumí ovšem vysvětlit prudké propuknutí infekce v pandemickém měřítku, ani skutečnost, že onemocnění náhle zmizelo.

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 16.11.2026 1.6tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
od 16.11.2026 1.9tis
Zručný dělník pracuje již několik hodin a práce se mu daří. Přiložit dláto, opatrný úder palicí. Z kamene se rodí socha. Pak se však stane něco, co úsměv na mužově tváři změní v grimasu strachu a hrůzy. Odhodí nástroje a utíká pryč. Už nikdy se do lomu nevrátí. Nedokončené dílo osiří. Zrodí se záhada kolosu, který nikdy nepovstal ze své mramorové kolébky. [gallery ids="174208,174209,174210,1742
od 14.11.2026 2.9tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 3.3tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
epochalnisvet.cz
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex,
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
21stoleti.cz
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců - mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vy
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz