Rodina Lutzových se přistěhuje do domu, kde se před rokem odehrála brutální masová vražda. Ronald DeFeo zde zastřelil svoji matku, otce, dva bratry a dvě sestry.

Poté, co se noví residenti v sídle zabydlí, začínají se zde dít podivné věci a ozývají se tu neznámé hlasy…

Otec rodiny George Lutz se navíc každou noc z neznámého důvodu probouzí ve 3.15. Později zjistí, že právě v tento čas došlo v domě k oněm hrozivým vraždám. Filmový příběh je sice děsivý, ovšem řada lidí by jej považovala spíše jen za smyšlený.

Přestože tvůrci zdůrazňují, že je podle skutečné události, příliš důvěryhodně to nezní. Jak by se něco takového mohlo stát? O to hrozivější je, že filmaři tentokrát říkali pravdu. Podobný příběh se skutečně odehrál! A byl možná ještě děsivější než to, co nám snímek představuje…

V roce 1974 vyděsí všechny obyvatele amerického městečka Amityville zpráva o brutálních vraždách v rodině DeFeových. Ronald DeFeo (*1951) bez milosti zastřelil své rodiče a všechny své mladší sourozence:

devítiletého Johna, dvanáctiletého Marca, třináctiletou Allison a osmnáctiletou Dawn. Vyšetřovatelé se v první řadě pídí hlavně po jeho motivu. Podle všeho měl Ronald své čtyři sourozence rád. Proč tedy tak brutálně zabíjel? Jeho vysvětlení je podivné.

Říká, že ho k činu navedly jakési ďábelské hlasy! A tajemství vražedné noci přibývají. Když totiž na místo činu dorazí policie, zjistí, že všechny oběti leží ve stejné poloze, na břiše, aniž by s těly někdo manipuloval. Byly navíc stříleny postupně, ve spánku.

Jak je možné, že se ani jeden z nich při výstřelech nevzbudil? Nikdo z nich v sobě prokazatelně neměl žádný druh uspávacích léků a Ronaldo při střelbě nepoužil tlumič.

Celá záležitost je nanejvýš podivná a na domě DeFeových, v ulici Ocean Avenue, zůstává nesmazatelná stopa.

Neuvážené stěhování

„Prokletý“ dům zůstává nějakou dobu opuštěný. V prázdných chodbách se vznáší poslední ozvěny hrůz a pach prolité krve se z pokojů pomalu vytrácí. Netrvá však příliš dlouho, a dveře někdejšího domova se znovu otevřou.

Na Ocean Avenue se stěhuje mladý pár, George a Kathleen Lutzovi. Své vysněné „království“ zbožňují a nijak jim nevadí, že se tu před časem vraždilo. Ovšem brzy zjistí, že jejich radost byla předčasná. V jejich obydlí začne strašit.

Sama od sebe se otevírají okna, přestože není průvan, přesunuje se nábytek a z různých částí domu vychází nesnesitelný zápach bez zjevné příčiny. Jsou snad místnosti okupovány dušemi nedávno zesnulých členů vyvražděné rodiny?

Odejdi odsud!

Vrcholem všeho je, když je Kathleen přímo fyzicky napadena! Neznámá síla ji ohrožuje na životě a je potřeba jednat. Jelikož se však rodina nechce z domu odstěhovat, zavolá na pomoc místního reverenda Ralpha Pecorara. Ten ale odmítne přijít.

Důvodem má být jeho dřívější návštěva domu, uskutečněná těsně po vraždách, kdy sem přichází, aby požehnal místnostem, kde umíraly DeFeovi. Když je však v pokoji chlapců Marca a Johna, uslyší prý mužský hlas, který mu přikáže:

„Odejdi odsud!“ Znovu už se do domu vrátit nechce. Lutzovi se tak nedočkají žádné pomoci a po 28 strastiplných dnech z domu odcházejí. Opravdu se dělo to, co popisovali? V roce 1979 jsou kvůli svým prohlášením podrobeni výslechu na detektoru lži.

Všem vyrazí dech, když testem projdou! V rozhovoru pro dvojdílný dokument televizního kanálu History Channel roku 2000 George Lutz říká: „…je to pravdivý příběh. Neznamená to, že vše, co kdy bylo řečeno, je pravda. Určitě to ale není mystifikace.

Je lehké něco nazvat nepravdou. Přál bych si, aby to tak bylo. Ale není.“ Hororový příběh je dodnes mnohými lidmi považován za skutečnost. A vypadá to, že právem.