Takzvané prokleté filmy milovníky záhad nepřestávají fascinovat. Jak je možné, že jsou některé příběhy či postavy magnetem na tragédie? Podezřelá neštěstí a nevysvětlitelné jevy nejčastěji provází horory, které zlo přitahují možná už ze své podstaty.

Jenže proč něco takového zažívá i Superman? Proč kolem nejkladnějšího a nejčestnějšího hrdiny všech dob pravidelně přibývá sebevražd a dalších bolestných událostí?

Ta otázka musela přijít. Když je oznámeno, že novým filmovým Supermanem se ve snímku Muž z oceli stane australský herec Henry Cavill (*1983), přilétne mezi prvními: „Nebojíte se supermanské kletby?“ Cavill zvážní a odpoví s rozvahou:

„Slyšel jsem o tom. Ale upřímně, nevěřím, že jde o nějaké prokletí.

Je to všechno prostě jen velká smůla.“ Myslí si to samé i ve chvíli, kdy musí režisér Zack Snyder (*1966) odejít uprostřed natáčení posledního dobrodružství se Supermanem, Ligy Spravedlnosti, protože se dozví, že jeho dcera Autumn (1996–2017) právě spáchala sebevraždu?

Dlouhá historie příběhů hrdiny s písmenem S na hrudi je podobně smutných kapitol plná…

Tvůrci na mizině

Na světě existuje nesčetně rockových kapel, kterým jediný hit postačil k celoživotní slávě a bohatství.

Proto by člověk čekal, že když se někomu podaří vymyslet Supermana, ikonického superhrdinu zbožňovaného po celém světě, budou se dotyční tvůrci po zbytek života koupat v penězích.

To ale rozhodně není případ Američanů Jerryho Siegela (1914–1996) a Joea Shustera (1914–1992).

Legenda praví, že s nápadem na postavu vládnoucí řadou superschopností přišli během středoškolských studií, když přemýšleli nad tím, čím by mohli zaujmout své spolužačky… Ve 30. letech vychází komiksy většinou pouze coby příloha novin, kde dostávají sotva pár okének prostoru.

Ke konci roku 1937 ale dvojice uzavírá dohodu s nově vzniklým vydavatelstvím Detective Comics (známé pod zkratkou DC–pozn. red.), které plánuje tisknout celé komiksové sešity. Siegel a Shuster jsou nadšení, vnímají to jako start něčeho opravdu velkého.

Snad z mladické nerozvážnosti zároveň přistoupí na dohodu, která je brzy začne pronásledovat ve snech – veškerá práva na Supermana prodají DC za směšných 120 dolarů, což se rovná dnešním 53 000 Kč!

Přichází tím o nárok na jakoukoliv část z budoucích multimiliardových zisků, které jejich výtvor přinese. A právě tímto nefér obchodem se má započít i údajná Supermanova kletba.

Sraženi na kolena

Když Siegel a Shuster vidí, jak se jejich „dítko“ stává celosvětovým fenoménem, chtějí z něj mít víc. Když to nejde vyjednat s DC po dobrém, obrací se na soud. Daří se jim získat menší odškodné, ale to vystačuje sotva na běžný život.

U Shustera se navíc koncem 50. let začínají objevovat potíže se zrakem, což je pro něj coby kreslíře hrozná rána. Už nemůže dál kreslit a živí se jako messenger roznášející zásilky.

Jednou takhle přijde s balíčkem i do budovy vydavatelství DC. Všichni vědí, o koho jde, a je jim trapně, když vidí duchovního otce nejslavnějšího superhrdiny v takové pozici.

Necitlivost vedení pokračuje, tehdejší ředitel DC si Shustera zavolá, dá mu šek na 100 dolarů a poradí, ať si „koupí nový kabát a najde jinou práci.“ Roku 1975 už Shuster musí žít v pečovatelském domě.

Tehdy jeho parťák Siegel vyjde na světlo s tím, jak nespravedlivého zacházení se jim dostává. Až negativní reakce veřejnosti donutí DC, aby oběma tvůrcům začalo vyplácet pravidelnou roční rentu. Hořkost přesto zůstala.

„Nemohl jsem se na Supermana ani podívat, dělalo se mi z toho fyzicky zle,“ vyprávěl Siegel ještě po letech. Začala tedy kletba skutečně dvěma ošizenými mládenci?

Zkáza původních představitelů

Po 2. světové válce Superman brzy přeskočí ze stránek komiksů do média, které je tehdy na obrovském vzestupu – do televize.

Hrdinu ve dvou prvních černobílých seriálech ztvární Američan Kirk Alyn (1910–1999), jenže co pro něj má být požehnáním a průlomovou rolí se stává do budoucna jen přítěží.

Alyn totiž nikde v titulcích nemá uvedené své jméno, proto si ho diváci se Supermanem natolik spojí, že má problém sehnat jakoukoliv jinou roli! Situace je zoufalá.

Nikdo nezná Alynovo jméno a jelikož je jeho tvář pro publikum tváří Supermana, působí všude jinde rušivě. Zapomenout na pracovní trable mu „pomohla“ až mnohem později zákeřná alzheimerova choroba, která ho připravila o paměť a později i o život.

Špatně dopadá také první dabér kresleného Supermana ze seriálu běžícího v letech 1941–1943. Bud Collyer (1908–1969) sice své první seznámení se Supermanem přečká bez obtíží, stává se populárním televizním moderátorem, ale když se v 60. letech k dabované roli slavně vrátí, zanedlouho nečekaně onemocní a ihned umírá.

V té době už se o prokletí supermanovské role mluví otevřeně, k čemuž nejvíc přispěje tragédie jiného herce…

Sebevražda?

Mezi lety 1952–1958 běží v televizi veleúspěšný hraný seriál o Supermanovi, v hlavní roli s charismatickým Georgem Reevesem (1914–1959). Tenhle přátelský chlapík předtím zářil ve spoustě filmech, ale poté jako když utne.

Stává se po Alynovi další obětí toho, že v něm všichni vidí jen Supermana.

Postupně propadá depresím a je prý vůbec prvním člověkem, které někde nahlas podotkne, že „ta role je prokletá.“ Reeves se ztrácí v čím dál tím hlubší temnotě a nezachrání ho před ní ani vyhlídka na vlastní svatbu.

16. června 1959, den před obřadem, se z jeho pokoje ozývá rána. Herec svůj život ukončí výstřelem z brokovnice, zatímco v domě probíhá večírek, kde se baví jeho snoubenka.

Příšerná novina se šíří rychle a v tu chvíli plní supermanovské prokletí titulní stránky novin. A je tu ještě jedna záhada. Na zbrani, kterou se měl Reeves zastřelit, nenašli jeho otisky.

Proslýchá se, že měl herec aféru s manželkou tehdejšího ředitele filmového studia MGM Eddieho Mannixe (1891–1963). Proto ho má mocný muž nechat odstranit.

Případ se nikdy zcela nevyjasní, oficiální příčinou Reevesovi smrti dál zůstává sebevražda. Jde o další nespravedlnost posilňující údajnou kletbu?

Smutný osud Christophera Reevea

Americký herec Christopher Reeve (1952–2004) je dáván za vzor každého herce, který se chce navléci do supermanovského pláště. Jeho Superman je odvážný, pevný ve svých zásadách, ale i vlídný a laskavý, čímž si získává srdce diváků.

Stává se skutečným ztělesněním naděje, jíž má Superman představovat především. Reeve ho ztvární mezi lety 1978–1987 celkem ve čtyřech filmech, jejichž kvalita se po skvělých dvou dílech bohužel rapidně zhoršuje.

Američana navíc pronásleduje podobný „pech“ jako jeho předchůdce – pro celý svět je bytostně spjat se Supermanem. Přitom přesně tomu se chtěl bránit, přál si dostávat pestřejší role.

Jenže nedělal dobrá rozhodnutí, mimo jiné odmítl hlavní úlohu v Pretty Woman (vzal to místo něj Richard Gere (*1949) ), Honbě za diamantem (nahradí ho Michael Douglas (*1944) ) nebo třeba v akční sérii Smrtonosná zbraň (Reevesovu roli dostal Mel Gibson (*1956) ).

Kdo ví, možná, kdyby se tolik nesnažil vyhýbat rolím dalších idolů, mohl být 27. května 1995 někde jinde, než na závodišti překážkových dostihů ve Virginii. A zřejmě by ještě žil…

Pád

Christopher Reeve miluje jízdu na koních, a to přesto, že je na ně alergický. Musí brát silná antibiotika, ale ani to ho od jeho vášně neodradí. Dával mu osud skrze alergii znamení, že koně pro něj nebudou šťastnou volbou?

Osudného květnové dne se Reeve účastní překážkových závodů ve městě Vermont v americké Virginii. Start, závod začíná dobře, první dvě překážky zdolává bez problémů.

V mysli už se soustřeďuje na složitější pozdější úseky trati, třetí skok má být jen rutinní záležitostí… Jenže právě tam se kůň vzpříčí. Reeve přepadává dopředu, ruka mu zůstává smolně zaháknutá v opratích.

Proto neletí dál vpřed, ale dopadá prudce hlavou přímo do překážky. Herec si rozdrtí první a třetí obratel. Krutým následkem je poraněná mícha a paralýza od krku dolů. Nikdo už mu nedokáže pomoci, po zbytek života zůstává upoután na invalidní vozík.

Se svým stavem bojuje statečně, přispívá na výzkum k řešení kruté diagnózy. Představuje vzor a naději pro další podobně postižené pacienty, tak jako to dělal dřív coby Superman na filmovém plátně.

Jeho stav provází řada dalších zdravotních komplikací, kterým nakonec v roce 2004 podlehne. Celé roky mu po boku věrně stála jeho manželka Dana (1961–2006). Zemře dva roky po svém muži. Ačkoliv je celoživotní nekuřačka, dostává rakovinu plic. I ji počítají mezi oběti supermanovského prokletí.

Nejen muž z oceli má potíže

Supermanova kletba se neomezuje jen na hlavní představitele. Neveselý osud provází především herce ze série filmů s Christopherem Reevem. Lee Quigley (1977–1991) se ve snímku objeví pouze na chvíli jako Superman coby miminko. I to stačí.

Mladík je prý kvůli tomu ve škole šikanován, což ho následně dožene až k užívaní omamných látek, jimiž se v pouhých čtrnácti letech předávkuje.

Kanadská herečka Margot Kidder (1948–2018) představovala dámu v nesnázích, Supermanovu lásku Lois Lane a i ji pronásledují po natáčení samá trápení.

Její vrozená bipolární porucha se jí zhorší po těžké autonehodě v roce 1990, následkem níž navíc zůstává dočasně ochrnutá. Řečem o prokletí kolem Supermana se posmívá, nakonec se sama stává jeho součástí.

Pracovní nabídky nepřichází, Kidder začíná brát drogy, pije alkohol a tuto kombinaci zvolí v roce 2018 i coby prostředek k odchodu z tohoto světa.

Herecký velikán Marlon Brando (1924–2004) už po Supermanovi také nikdy není jako dřív, začne být znám jako nejproblémovější osoba v Hollywoodu, jíž se děsí režiséři i kolegové.

Jeho syn Christian (1958–2008) jde v roce 1990 do vězení za vraždu přítele své nevlastní sestry, a zároveň dalšího Brandova potomka, Cheyenne (1970–1995). Dívka sama se v roce 1995 oběsí.

Na seznam obětí kletby bývá řazen také komik Richard Pryor (1940–2005). Jemu necelé tři roky po roli v Supermanovi III diagnostikují roztroušenou sklerózu. Jde skutečně jen o dlouhou řadu nešťastných okolností?

Novodobé případy 

Superman nezůstává ušetřen trablí ani v novém tisíciletí. Roku 2006 po dlouhé době znovu přilétá do kin ve snímku Superman se vrací. „Moje DVD partička kletbu absorbovala za nás,“ říká tehdy pobaveně režisér Bryan Singer (*1965).

Členové týmu pořizujícího na place materiály pro tvorbu DVD jsou totiž během natáčení terčem různých nehod. Jeden se zřítí ze schodů, druhý je přepaden a okraden, třetí propadne skleněnou výlohou.

Nesnáze dostihnou i samotného Singera, který je v roce 2019 obviněn ze sexuálního obtěžování nezletilých chlapců a je pravděpodobné, že jeho kariéra skončila. Asi nejbizarnější ze všech příhod je pak případ herečky Allison Mack (*1982).

Ta ztvární Supermanovu nejlepší kamarádku Chloe v oblíbeném seriálu Smallville, vyprávějícím o superhrdinově dospívání.

Nikoho by ve snu nenapadlo, že tahle milá usměvavá dívka, která Supermanovi v letech 2001–2011 pomáhá řešit nejrůznější těžkosti, je v reálném životě součástí sexuálního okultního spolku, do něhož pravidelně láká mladé ženy!

Ty se následně stávají otrokyněmi a jsou dokonce i cejchovány, což má být přímo výmysl Mack. Herečka aktuálně čeká na vynesení trestu, pokud se prokáží všechna obvinění, hrozí jí minimálně 15 let vězení. Není těch ponurých příhod trochu moc na jednu fiktivní postavu?