Ze zapadlé uličky v Alžírské čtvrti v New Orleansu se ozve křik. Patří mladé ženě, která nemůže uvěřit vlastním očím. Ze tmy se naproti ní vynořilo stvoření s planoucíma očima a rohy na hlavě. Naštěstí jí rychle přispěchá na pomoc policista. Je pravda, že po bytosti několikrát vystřelí, té se ale vůbec nic nestane?
Obyvatele New Orleansu svírá strach, zejména ty, kteří bydlí na západním břehu řeky Mississippi. Na podzim 1938 se zde začne v noci objevovat podivná existence. Svědci ji popíší jako mohutnou postavu s „pichlavýma očima, černými rohy a ušima ve tvaru hvězdy“.
Neshodnou se ovšem na tom, zda šlo o skutečnou podobu jedince, nebo jen o někoho s maskou. Záhy se pro neznámého každopádně vžije označení Devil Man, tedy ďábel nebo ďábelský muž.
Stvoření se potuluje po ulicích, děsí ženy, vyvolává rvačky v barech, napadá opilce a bezdomovce. Všechny přitom častuje urážkami a vulgárnostmi. Nadané má být i nadpřirozenými schopnostmi.
Sedlá ohnivého oře
Mladý pár se vrací autem domů. Když se přiblíží ke kolébce jazzu, za níž je New Orleans považovaný, spatří u krajnice muže, který je požádá o svezení. Ženě nahání strach, a tak odmítnou.
Po pár kilometrech narazí na podobně vypadajícího člověka, jenž na ně opět mává, aby zastavili. Dvojice to ignoruje a jede dál. Těsně před městem ho spatří znovu. Tentokrát se promění v ďábla a vyhoupne se do sedla ohnivého oře.
„Vyděšený pár vyrazil na policii a po podivné postavě bylo vyhlášeno pátrání,“ píše záhadolog Robert Tallant (1909–1957). Strážníci na ni záhy narazí, a protože se odmítne vzdát, začnou po ní střílet.
Rohaté monstrum ale kulky údajně pochytá a hodí je na policisty. Pak se rozplyne ve tmě.
Umí se prý teleportovat
Takového vězně ještě v Alžírské čtvrti na okraji New Orleansu neměli. Policie totiž jednoho dne záhadného muže dopadne. Nebo si to alespoň myslí. Na podzim 1938 se Devil Man postaví do cesty mladé ženě, jíž rychle přispěchá na pomoc místní strážník.
Ten po osobě s rohy několikrát vypálí, ovšem bezúspěšně. Údajný ďábel prý sebere kulky ze země a hodí je po policistovi. Tomu se ho ale podaří zatknout a odvést do vězení. „Klid v ulicích nenastal.
Nadále zde docházelo k oněm nevysvětlitelným incidentům,“ upozorňuje publicista Lyle Saxon (1891–1946). Zatčený muž prohlašuje, že za nimi stojí on sám, neboť umí zmizet z cely. To policistům o několik dní později i dokáže, když se po něm zničehonic slehne zem.
Služebník krále
„Přišel jsem s hvězdami a temnotou nocí mě vedl sám Neptun,“ prohlašuje jistý Carleton Clark. Neworleanskou policii přivede pátrání na stopu právě tohoto muže.
Má jít o vyšinutého jedince, který na začátku roku 1938 dorazil do města z Arkansasu a začal si zde hrát na Satana. Situace ve městě se nicméně ani po jeho zatčení nezlepší. Clark policistům řekne, že umí měnit podobu a že byl i mužem, kterého zatkli předtím.
„Sloužím mocnému panovníkovi, někdy známému jako král Zulu,“ dodá. Krátce nato zmizí. Co se s ním stalo, není jasné. Podle některých se teleportoval do jiného města, podle jiných ho raději „nechali zmizet“ sami policisté.
Buď jak buď, od té doby se už v New Orleansu neobjevil. Anebo nikdy neexistoval a jde jen o děsivou městskou legendu?
Vraha se nepodařilo vypátrat
V manželské posteli leží dvě mrtvá těla s podříznutým hrdlem a hlubokou ranou na hlavě po úderu sekerou. Jde o Josepha a Catherine Maggiovy. Ti se 23. května 1918 stávají prvními oběťmi vraha, který dostane přezdívku Sekerník z New Orleansu.
Ve městě totiž v minulosti neřádil jen Devil Man, ale i záhadný masový zabiják. Ten zde během roku a půl zavraždil 7 lidí a dalších minimálně 7 poranil. Kdo za brutálními útoky zaměřenými hlavně na italské imigranty stál, není jasné.
Nejčastěji se zmiňuje jistý Joseph Monfre, který byl na sklonku roku 1920 zastřelen vdovou po jedné z obětí bestiálních vražd.