Nad Lešňianským jezerem v polském Dolnoslezském vojvodství stojí od poloviny třináctého století hrad Czocha. Kdysi se jednalo o pevnost vybudovanou podél hranice českého království proti hrozícímu útoku tatarských vojsk.
V první polovině století dvacátého se však hrad Czocha stává místem nekalých rejdů nacistů. Některé nálezy a další indicie ukazují, že zde mohlo fungovat i tajné nacistické výzkumné středisko.
V roce 1919 zakoupil hrad drážďanský podnikatel Ernest Gützov, který jej přebudoval na rodinné sídlo. Právě on zde v období druhé světové války přijal špičkového německého raketového vědce Wernhera von Brauna.
Nacisté rovněž využívali hrad jako sídlo školy šifrantů vojenské rozvědky a kontrarozvědky – abwehru.
Nález raketového motoru
Odborníci upozornili, že ve třicátých a čtyřicátých letech dvacátého století probíhaly na hradě záhadné stavební práce, které jej proměnily v místo s nezvykle vysokým počtem podzemních chodeb včetně různých tajných vstupů a úkrytů.
Stavební plány se ovšem za války ztratily. Nezbývá, než ztracené podzemí znovu mapovat i s pomocí nejmodernější techniky.
Co mohlo stát za takovou přeměnou středověkého hradu? Odpověď nabízí i šokující nález, který zde byl v nedávné době ohlášen. Při rekonstrukčních pracích byla v tajném úkrytu objevena část raketového motoru ze stíhacího letadla Messerschmitt Me 163 Komet.
„Dolnoslezské Peenemünde“
Vizionářský Me 163 Komet byl jednou ze zázračných zbraní, které měly nacistickému Německu pomoci odvrátit prohru ve druhé světové válce. Nabízí se teorie, že hrad Czocha byl využíván i pro výzkumné projekty dalších pokročilých zbraňových systémů. Tato skutečnost zatím unikala pozornosti široké veřejnosti.
Důvodem je i fakt, že po válce převzala hrad do správy polská armáda, která nemusela mít zájem zveřejňovat podobné nálezy.
Dnes je hrad Czocha polskými badateli označován i jako Dolnoslezské Peenemünde, v jasné narážce na známé nacistické raketové středisko na pobřeží Baltského moře.