Brockenské strašidlo nebo také vidmo, zvláštní úkaz obří postavy s ohromnou duhovou svatozáří, lze spatřit ve vyšších nadmořských výškách. Lidem, kteří jev viděli, doslova běhal mráz po zádech. Setkání popisovali jako velice děsivý, skoro až mystický okamžik. Mohli se někteří z dobrodruhů setkat se skutečným duchem hor?
Legenda praví, že jakmile Brockenské strašidlo spatříte poprvé, měli byste si na cestě začít dávat pozor, protože prý v horách potkáte smrt. Jestliže se vám přízrak zjeví podruhé, máte na kahánku.
Pakliže úkaz vidíte potřetí, vyhráli jste nad ním a váš život zase patří vám. Tajemné historky mají původ v Německu. Věřilo se, že zjevení značí přítomnost démonů nebo čarodějnic. Co je na tom pravdy?
Kdy přízrak děsil poprvé
Přízrak je spatřen a popsán již v roce 1780, kdy se s ním setkává německý luteránský teolog a přírodovědec Johann Ezaias Silberschlag (1721–1791) při svých toulkách na vrchol hory Brocken, podle níž také úkaz dostal své jméno.
Brocken (1141 m n. m.) je nejvyšší horou pohoří Harz ve středním Německu. Ve známost vejde i díky častému výskytu hustých mlh. Podle statistik je zde mlžné počasí více než 300 dnů v roce, což značně zvyšuje pravděpodobnost, že vidmo spatříte.
Traduje se, že se brockenské strašidlo zjevilo i německému básníkovi Johannu Wolfgangu Goethemu (1749–1832), který jím byl zasažen natolik, že ho zvěčnil ve svém díle Faust. O úkazu vyprávějí také legendy jiných zemí.
Například v mlžných horách Huangshan v Číně se věří, že spatříte-li vidmo, mohli byste být osvíceni. O přízraku se mluví jako o Buddhově světle. Vidmo se však zjevovalo také španělským dobyvatelům, kteří se v 18. století usadili v Kalifornii. Ti přízrak nazývali „Los Vigilantes Oscuros“, tedy „temní pozorovatelé“.
Vše se dá vysvětlit
Abyste mohli vidmo spatřit, musíte mít nejen štěstí, ale také specifické podmínky. Brockenské strašidlo se objevuje nejčastěji, když je slunce nad horizontem a svítí vám do zad, když jsou oblaka pod vaší úrovní, a hlavně když je opravdu hustá mlha.
Teprve tehdy může být váš stín vržen na mraky pod vámi nebo odražen mlhou. Zajímavé je, že vzduch se stínem hýbe, ačkoliv samotný pozorovatel stojí na místě. Jev se také často vznáší nad zemí, aniž by s ní měl nějaký viditelný kontakt.
Všechny tyto aspekty – chladno, vlhko, ticho, samota a špatná orientace kvůli takřka nepropustné mlze, jen posilují pocit, že jde o něco víc než o pouhou hru světel a stínů. Ale je to skutečně jenom o fyzice?
Setkání s tajemnem
Paul, horolezec a zapálený horský turista, o svém zážitku říká: „Viděl jsem ho a bylo to nepopsatelné. Scházel jsem z Brocken po náročném výšlapu a najednou se mi udělalo mdlo. Skoro jako by mě něco chtělo srazit na kolena.
Všechno kolem ztichlo a v hlavě se mi rozeznělo takové hluboké hučení. Musel jsem zastavit, jak mi bylo zle, a najednou tam byl. Obrovský, zlověstný stín s třepotavou aurou.“ Odvážnému muži se naštěstí nestalo nic vážného.
Z hory ho odnesli jen se zlomenou nohou. Co ale vlastně viděl? Paul je přesvědčen, že rozhodně nešlo jen o obyčejný přírodní úkaz. Natolik silný to byl zážitek. Ostatní pozorovatelé se shodují:
jev je rozhodně fascinující, a stihne-li vás nepřipravené v mlžných svazích, jde skutečně o hrůzu nahánějící zážitek.