Samostříly, které se aktivují nášlapem, potoky smrtící rtuti, či propadliště hluboká desítky metrů… To vše a zřejmě mnohem více má chránit dosud nedobytou hrobku čínského císaře Čchin Š‘- chuang-ti. Co tato bezpečnostní opatření, stará více než dvě tisíciletí, střeží?
Hluboko v podzemí u města Si-an na středozápadě Číny je ukryt hrob císaře Čchin Š‘- Chuang-ti (260–210 př. n. l.). Tělo tohoto krutého sjednotitele první čínské říše střeží terakotová armáda čítající víc než 8000 realistických soch.
Tajuplní hlinění vojáci ale nejsou jediným bezpečnostním opatřením jeho posmrtného útočiště. Pohřební komplex rozkládající se na ploše neuvěřitelných 56 kilometrů čtverečných totiž údajně chrání i důmyslný systém pastí, jež mají bránit jeho znesvěcení. Z jakého důvodu?
Nejkrásnější drahokamy světa?
Dle odhadů archeologů by měla posmrtná výbava císaře předčít poklady hrobky egyptského faraona Tutanchamona (asi 1341–1323 př. n. l.). Není ale jasné, co přesně zahrnuje.
Dobové prameny hovoří třeba o komnatě, jejíž strop je celý pokryt nejkrásnějšími perlami a drahokamy světa. Ačkoliv vědci přesně znají polohu hrobky, na jejíž výstavbě pracovalo na 700 000 lidí po čtyři desetiletí, od odhalení jejích pokladů je dělí překážka.
Strach. Ačkoliv jsou některé části hrobky s pomocí přístrojů již částečně zmapované, nikdo dosud netuší, jaké nástrahy podzemní komplex skrývá. Nemůže být ovšem pochyb o tom, že nejde o žádná primitivní šidítka.
Kultura staré Číny totiž dle archeologů vyniká obdivuhodnou vynalézavostí v oblasti zabezpečování panovnických hrobek proti vetřelcům. Vstup do neprobádaného podzemí čínské hrobky staré více než 2000 let tak může být i fatální.
Potoky tekutého stříbra
V případě porušení chodeb, které vedou k centru hrobky, se prý spustí mechanismus, který je zaplaví jedovatou rtutí. Staré čínské texty se o ní zmiňují jako o potocích tekutého stříbra.
Kromě toho ale popisují i pasti v podobě propadlišť či samostřílů aktivovaných nášlapem. Vědci navíc nevědí, kde přesně by se mělo tělo císařenacházet.
Ačkoliv lze s úspěchem uvažovat o tom, že neúprosný čas tyto nástrahy zničil, čínský historik Kuo Či-kchun varuje před podceňováním důslednosti dávnověkých konstruktérů.
Systémy pastí totiž podle něj mohou být před vlivem času chráněny pokovováním. Potažení kovem, například chromem, se totiž v Číně ke konzervaci prokazatelně používalo. Měření moderní technikou navíc v podzemí prokázalo vysokou koncentraci rtuti. Lze to brát jako potvrzení zvěstí o pastech?
Tajemství chráněné vládou
Při objevování mystérií hrobky velkého císaře nejsou ve hře jen lidské životy průzkumníků, ale i znehodnocení pokladů nevyčíslitelné hodnoty. Čínské úřady tak koncem roku 2012 vystavily stopku dalším pokusům o průnik do nitra tajemné hrobky.
„Čínská vláda odmítá dát souhlas k tomu, aby někdo vstoupil do císařovy hrobky,“ vysvětluje americká archeoložka Kristin Romey (*1973).
Špičky současné archeologie však spatřují v hrobě Čchin Š‘- Chuang-ti potenciál nejcennějšího objevu v dějinách archeologie. Jak dlouho si ještě první čínský císař udrží svá tajemství?