Na náhorní plošině jihoamerického Peru je v zemi vyryto více než 300 obrazců. Jsou tvořeny liniemi, které vznikly odstraněním tmavého vulkanického povrchu. Obrazce jsou zřetelné až při pohledu z letadla a dodnes není jasné, jaký je jejich účel.
Autory motivů jsou nazcánští indiáni, jež je tvořili v období 500 př. n. l. až 500 n. l. Z jakého důvodu ale pracovali na obrazcích, které jsou viditelné jen z výšky?
Jak kresby vznikly?
Americký profesor historie Dr. Paul Kosok (1896–1959) je jeden z prvních, kdo linie zkoumá. Zastává přitom názor, že představují „největší astronomickou knihu na světě“. Tvůrci prý do nich zakódovali zprávy o pohybu planet a hvězd a další kosmické zákony.
Měli snad k dispozici nějaké měřicí přístroje? Podle skeptiků však linie vznikají jen proto, že jejich autoři jednoduše chtějí vytvořit něco velikého.
První vzduchoplavci
Odvážnou, i když poněkud za vlasy přitaženou myšlenkou je, že Nazcánci uměli létat v balonu. Podle vědců podporujících tuto teorii na to existují důkazy. V této oblasti byla nalezená keramika, na které najdeme vyobrazení balonu i jakýchsi létacích draků.
Dalším důkazem je prý to, že na koncích mnoha čar se nacházejí podivné jámy se spálenými kameny. Jednalo se snad o startovací místo pro horkovzdušné balony?