Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartován.
V jeho čele jede Mike Hawthorn (1929–1959) se svým sytě zeleným Jaguárem. Na konci 35 kola však prudce dupne na brzdy. Chce totiž v cílové rovince zajet na pravou stranu, kde jsou přichystané boxy. Jenže auta za ním už nestihnou zabrzdit.
Jedno z nich vylétne z tratě, roztříští se o násep a jeho těžké součástky dopadnou přímo na diváky. Následky nehody jsou strašlivé. 83 diváků přijde o život, dalších 120 je ošklivě zraněno. Mike Hawthorn však jako zázrakem vyvázne bez jediného škrábnutí.
Dostihne ho nezvratný osud?
„Dávej na sebe pozor. Příště už takové štěstí mít nebudeš,“ radí Hawthornovi jeho přátelé. Britský automobilový závodník, který se jako první Angličan v dějinách může pochlubit i titulem mistra světa Formule 1, však na jejich řeči nedá.
Na pověry o nezvratném osudu totiž nevěří. Smrt, které v Le Mans doslova proklouzne mezi prsty, si ho ale velmi záhy najde. V lednu roku 1959 totiž při cestě do Londýna nezvládne řízení. Jeho vůz dostane na mokré vozovce smyk.
Protijedoucímu kamionu se Hawthorn ještě stihne vyhnout, pak ale vyletí ze silnice a narazí do stromu. Shodou okolností zemře ve svém Jaguáru.
