Do Jeruzaléma míří tisíce poutníků. V roce 1099 Svatou zem dobijí křižáci a od té doby do ní pochodují dobrodruzi takřka z celé Evropy. Ne pro všechny je tam ale bezpečno.  V okolí se to jen hemží nebezpečnými lupiči a vrahy. Okolo roku 1119 se proto francouzský rytíř Hugues de Payens (asi 1070–1136) rozhodne, že založí spolek, který bude poutníky chránit

Francouzské Dieppe dnes láká návštěvníky na moře, bílé útesy a dlouhou oblázkovou pláž. Za úsvitu 19. srpna 1942 se však pobřeží proměnilo v krvavé bojiště. O devět let později měly dvě Angličanky z nedalekého domu zaslechnout střelbu, letadla i smrtelný křik mužů. Když vyšly na balkon, pláž pod nimi byla prázdná. Vrátil se na okamžik zvuk dávno skončené bitvy? [gallery ids="170716,170717,1

Jed v dějinách zabíjí tišeji než meč. Nezanechává krvavou stopu, často nemá svědky a po staletích se jen obtížně prokazuje. Není divu, že právě otravy patří k největším historickým záhadám. Některé případy jsou objasněné, jiné dodnes rozdělují historiky i forenzní odborníky. Zemřel císař Kuang-sü přirozenou smrtí? A proč se dodnes spekuluje o smrti Alexandra Velikého? Jednou z největších záhad

Pro všechny je to naprostý šok. Dne 20. května roku 1896 se v pařížském operním domě Palais Garnier utrhne jedno z protizávaží lustru a prorazí strop do hlediště. Zabije přitom jednoho člena publika. Když se o této tragédii dozví francouzský novinář a spisovatel Gaston Leroux (1868–1927), udělá si pár poznámek do svého zápisníku. „Tuhle událost také použiji,“ prokletí mu hlavou. Právě totiž tvoří

Je nádherně modrý, váží 45,52 karátu a jeho hodnota se odhaduje na stovky milionů dolarů. Diamant Hope patří k nejznámějším drahokamům planety. Jeho osud ale neprovází jen obdiv, nýbrž i děsivá pověst. Vypráví se, že každého, kdo jej vlastní, dříve či později postihne tragédie. Je to jen legenda, nebo se kolem kamene skutečně vznáší temná kletba?   [caption id="attachment_169883" align=

Mnoho myslitelů, vědců i obyčejných lidí již za dávných dob přemítalo o tom, zda je realita skutečná, či je to pouhá iluze... Žijeme v počítačové simulaci, která skutečný svět pouze napodobuje? Je historie lidstva iluzí, jež nám byla předestřena? Koncept falešné reality, o které vypovídá americký sci-fi film Matrix, zkoumá mnoho vědců. Již v roce 1982, te

Francouzská šlechta 18. století si potrpěla na život v přepychu. Naproti tomu chudí lidé trpěli bídou, hladem a nemocemi. Nálada ve společnosti tak byla mizerná a pomalu se blížila Velká francouzská revoluce. Kdo by si kdy pomyslel, že k jejímu zahájení dopomohl jeden neobyčejný šperk. Roku 1772 nechává francouzský král  Ludvík XV. (1710–1774). Vyrobit ne

Nastupuje do vlaku ve francouzském Dijonu a míří do Paříže. Má před sebou cestu, která mu může změnit život. Louis Le Prince, jeden z největších průkopníků filmu, se chystá představit světu svůj revoluční vynález, pohyblivé obrázky. Jenže do cílové stanice nikdy nedorazí. Po muži, kterého dnes mnozí označují za skutečného otce kinematografie, se roku 1890 doslova slehne zem. Patří mezi největší

26. května 1828 se na okraji Norimberku, ostatně jako každý jiný den, konají trhy. Trhovci se překřikují, ženy nakupují, děti výskají a celkově to je den jako každý jiný. Nakonec by i zůstal zapomenut v propadlišti dějin, kdyby se ono osudné dopoledne nezjevil zmatený a otrhaný mladík. Nikdo v tu chvíli ještě netuší, že se právě zrodila nová senzace a dodnes nevysvětlený fenomén nejznámějšího

Když se 31. července 1944 nad Středozemním mořem ztratí letoun Antoina de Saint-Exupéryho, mizí nejen zkušený pilot, ale i muž, který dal světu Malého prince. Autor, jenž ve svých knihách píše o odvaze, samotě i lidskosti, odlétá na další průzkumnou misi a už se nikdy nevrací. Jeho zmizení se na dlouhá desetiletí mění v jednu z největších literárních a leteckých záhad 20. století. Spisovatel An