Tu scénu známe z mnoha dokumentárních i filmových záběrů. Prostředkem ulice zaplněné lidmi kráčí člověk a na sobě má ceduli s nápisem „Konec je nablízku“. Někdy jde mlčky, jindy vyzvání zvonem nebo vykřikuje své přesvědčení. Věří v brzkou apokalypsu. Proč? A proč se před ní lidstvo třese hrůzou už tisíce let, je takový strach oprávněný?

Ve slavné četnické filmové sérii je scéna, ve které se rotmistr Gerber (Michel Galabru) a strážmistr Cruchot (Louis de Funes) obávají hněvu nadřízených, který by mohl vyústit až k jejich převelení na Kerguelenské ostrovy. „Víte, kde je ostrov Kerguelen?“ – ptá se s hrůzou v hlase velitel Gerber zaskočeného Cruchota. Byl jejich strach oprávněný? Ker

Francouzský Král Slunce Ludvík XIV. si pochutnává na luxusní večeři ve svém přepychově zařízeném paláci ve Versailles. „Váš bratr včera v noci zemřel,“ oznámí mu náhle jeho nejbližší poradce Jean-Baptiste Colbert (1619–1683).  Král přestane jíst, chvíli se nepřítomně dívá před sebe, pak sepne ruce a skloní hlavu „Budiž mi země lehká,“ pronese tiše.  „Nyní

Východní náboženství byla v našem kulturním prostředí vždycky obestřená aurou něčeho tajemného a orientálního. A přesto se některé principy těchto nauk stále častěji prosazují i u nás. Jedním z nich je i víra v převtělování a s tím související koncept karmy. Je možné, že svět za jeho oponou řídí nějaká dokonale spravedlivá síla? Představený buddhistic

Američan Grayson Kirby si při autonehodě zláme všechny kosti v těle. Má rozdrcené plíce, kolabují mu ledviny, prodělá několik mozkových mrtvic. Je v hlubokém kómatu a podle lékařů už se z něj nikdy neprobere. Rodina to ale nevzdává a spolu s tisíci dalšími členy křesťanské komunity v Ruckersville se za Kirbyho denně modlí. O deset dní později muž otevírá oči! Doktoři nevěří a Kirby říká: „V

Čtyřletý chlapec z francouzského Aubervilliers jako zázrakem přežil pád z bytu v 16. patře, tedy z výšky 43 metrů. Vyvázl jen se škrábanci, bez zlomenin či vážnějších úrazů – a nikdo nechápe, jak se mu to podařilo. Ochránila ho před jistou smrtí nějaká neviditelná síla, nebo měl zkrátka jen neuvěřitelné štěstí? Neobvyklá událost se odehrává 26. května 202

„Pusťte mě na svobodu! Snažně vás prosím, pusťte mě ven. Kdo vlastně jsem? Už ani nevím, kdo vlastně jsem!“ křičí v zatuchlé francouzské věznici šíleným hlasem italský politik a dobrodruh, hrabě Ercole Antonio Mattioli (1640–1694).   Pak si začne nehty z tváře seškrabávat železnou masku. Opodál to vše se zájmem pozoruje francouzský král Ludvík XIV

„To snad není ani možné. Jak si to vůbec mohl dovolit?“ lomí rukama rozzuřený francouzský ministr války François de Louvois (1641–1691)…  Právě se totiž dozvěděl, že generál Vivien de Bulonde při útoku na město Cuneo na francouzsko-italských hranicích v červnu roku 1691 prchl z boje. „Za to zaplatí!“ vykřikne ministr a běží za samotným francouzským králem

V noci se Sarah, žijící ve městě Yorkton v kanadské provincii Saskatchewan, probudí s obrovským tlakem na hrudi. Jako by ji nějaká neviditelná síla tlačila silně k posteli. Ten tlak směřuje především na horní část jejího těla, hlavně na oblast prsou a krku. Snaží se s tím zápasit, ale nejde to. „Měla jsem pocit, jako by se mnou bylo něco v místnosti,“ vz

Na zámek Saint Germain se sjíždějí kočáry, ze kterých vystupují honosně oblečení lidé zakrývající si tváře maskami. Celou společnost nakonec činí sotva patnáct lidí, mezi kterými nechybí ani urozená madame de Montespan, o které se šeptá, že byla milenkou samotného francouzského krále. Právě ona patří k nejváženějším členům satanistické sekty, která se na různých místech schází pravidelně, aby prov