Etruskové po sobě zanechali mnoho otázek, na které ostatně hledali odpovědi už staří Římané. Jednou z nich je i jejich jazyk.

Etruská abeceda vznikla z řecké, takže by měla být čitelná, smysl přečtených slov nám ale uniká a zatím se nedaří principy jazyka rozšifrovat. Co se například ukrývá v tzv. Záhřebské knize – nejdelším nalezeném etruském textu? Ponořte se do tajemství ztraceného jazyka!

Představte si, že máte před sebou text, který dokážete přečíst, ale nepochopíte ani slovo. Přesně to se stává archeologům a lingvistům, kteří se pokoušejí rozluštit etruský jazyk.

Etruská abeceda vznikla z řecké, takže je pro nás čitelná, ale to je jediná věc, kterou o ní s jistotou víme.

Vědci se zatím shodují na tom, že etruština není indoevropský jazyk, což znamená, že nemá nic společného s latinou, řečtinou, ani s jinými evropskými jazyky. To je jeden z hlavních důvodů, proč je její rozluštění tak obtížné.

Moc nepomáhá ani fakt, že se sice podařilo najít spoustu etruských nápisů, drtivá většina z nich je ale jen velmi krátká a zaznamenávají patrně jen jména a věk zemřelých.

V současnosti tak známe význam jen asi stovky etruských slov a nezdá se, že by se brzy stal nějaký průlom. Přesto se čas od času objeví nález, který dává vědcům naději. Jedním z nich je tzv.

Záhřebská kniha (Liber Linteus Zagrabiensis), nejdelší nalezený etruský text. Není napsán na papyru ani na kameni, ale na lněném plátně, které bylo rozřezáno na proužky a použito k obvázání egyptské mumie.

Jeho původ je neznámý a vědci se domnívají, že text obsahuje náboženské rituály. Co přesně ale text říká? To je stále předmětem dohadů.

Další záhadou etruské civilizace je její původ. Mezi 9. a 1. stoletím před naším letopočtem obýval území dnešního Toskánska v Itálii národ, o kterém se zatím badatelům nedaří zjistit dostatek informací.

Ohledně původu Etrusků existují dva hlavní názorové proudy.

Ten první pracuje s předpokladem, že šlo o etnikum, které na území Itálie přicestovalo z východu a které mohlo původně pocházet třeba z Malé Asie nebo z některého řeckého ostrova – třeba z Kréty, na které o pár stovek let dříve zanikla neméně tajemná Mínojská civilizace.

Druhá hypotéza pracuje s možností, že šlo o skutečně původní obyvatele oblasti. Národ, který se jednoduše vyvinul z pravěkých kmenů žijících na tomto místě.

Ať už je původ Etrusků jakýkoliv, je jisté, že výrazně ovlivnili kulturu antického Říma a někteří badatelé dokonce věří, že právě po nich převzali Římané mnohé své znalosti.

Nález podzemních pyramid v Orvietu takové tezi jen nahrává a ukazuje, že Etruskové mohli disponovat technologickými a architektonickými znalostmi, které se nám dosud nezdály možné.

Záhady etruské civilizace jsou fascinující a lákají badatele i laiky po celém světě. Ať už se jedná o jejich tajemný jazyk, neznámý původ nebo podivné podzemní pyramidy, je jasné, že Etruskové si svá tajemství střeží i po tisících letech.

Přestože je jejich jazyk stále záhadou, každý nový objev nás k jeho rozluštění přibližuje. Snad se nám jednoho dne podaří rozluštit Záhřebskou knihu a odhalit, co se v ní skrývá. Do té doby nám zbývá jen spekulovat.