V prosinci roku 1954 zachytí posádka rybářské lodi Rival III. podivný objekt, který se pohybuje v hloubce 146 metrů, dlouhý je zhruba 10 metrů. Pluje s nimi téměř kilometr a záhy záhadně mizí.

Je to první průkazný, sonarem zaznamenaný, objekt velkých rozměrů vyskytující se v jezeře.

Jakého tvora asi tehdy sonar zachytil? V dubnu 1960 natočí cosi podivného nad hladinou britský letecký inženýr Tim Dinsdale (1924–1987). Téměř minutové video ukazuje prapodivné zmítající se hrby.

Odpůrci Lochnesky je považují za rozmazané lodě a odmítají existenci obludy uvěřit. Dinsdaleho záběry však v roce 1993 digitálně vylepší americká televizní společnost Discovery Communication. A dočká se něčeho fantastického!

Ukáže se, že Dinsdale nad hladinou zachytil hlavu a že pod vodou je patrné ještě velké tělo! Že by to byl konečně hmatatelný důkaz o existenci monstra?

Pomáhají i delfíni

Výzkum jezerních vod se přesouvá do temného světa pod hladinou. V roce 1969 se po Nessie vydá pátrat dvacetimetrová žlutá ponorka Viperfish pod vedením známého amerického oceánologa Dana Scotta Taylora (1940–2005).

„Něco obřího se prosmýklo kolem ponorky a zmizelo v hlubinách. Bohužel můj stroj se pohybuje jen rychlostí 29,5 km/hod. Tvor byl daleko rychlejší…,“ nechal se slyšet Taylor.

Později zastává teorii, že se s největší pravděpodobností jednalo o obřího úhoře, kterému by k životu nevadila ani nízká teplota jezerní vody. Americký vynálezce Robert Rines (1922–2009) přijde se zajímavým nápadem.

Vycvičí na Floridě dva delfíny – Suzy a Sammyho, aby byli schopni Loch Ness prozkoumat. Naučí je ovládat kameru čelistmi a zvyká je na chladnou a sladkou vodu skotského ledovcového jezera. K výzvědné akci pod hladinou však nedojde.

Převoz zvířat totiž dopadne katastrofálně. Jeden delfín umírá už při mezipřistání. Druhý, pravděpodobně na „zlomené srdce“, dodýchá v Evropě.

Záhadný tunel

K jezeru vyráží také expedice National Geographic. Vede ji slavný americký badatel a oceánograf Bob Ballard, známý hledač vraků Titaniku či křižníku Bismarck.

„Není možné prokázat, že existují nějaké podzemní jeskyně či tunely v jezeře, kde by se tvor mohl skrývat. Nic podezřelého jsme však v hlubinách nezahlédli,“ zní jejich resumé.

V roce 2003 provede další výzkum britská televizní stanice BBC. Zaměří se na sledování jezerního dna a sedimentů. Důkladné sonarové a satelitní měření odhalí, že pod jezerem se nachází téměř devítikilometrový tunel. Mohlo by se monstrum skrývat právě zde?

Zatím nejlepší záběry nafilmoval v roce 2007 britský laborant Gordon Holmes. Snímek odvysílala již zmíněná BBC. Do pátrání po příšeře jsou od roku 1933 investovány miliardy dolarů. Jezero je permanentně sledováno expedicemi, jednotlivci či televizními štáby.

Do Skotska kvůli zdejšímu mýtu zavítá ročně kolem 600 tisíc turistů a utratí zde přes 48 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 973 milionů Kč). Není náhodou Lochneska jen miliardovým byznysem?