Věnuje lidem alkoholický nápoj, bujaré oslavy a radost ze života, ale i o mnoho tajemnější obřady, které dráždí lidskou zvědavost do dnešních dní. Co doopravdy představuje bůh, jemuž Římané říkají Bakchus?

Mytologický příběh řeckého boha Dionýsa není zrovna idylická pohádka. Bůh Zeus jej zplodí se svou milenkou Semelou, což Diova žena Héra nemůže nechat bez odezvy.

Trikem docílí toho, že Zeus nechtěně způsobí Semelinu smrt, a tak Dionýsos přichází o matku ještě dřív, než se narodí. Naštěstí ho donosí jeho otec, ale ani potom není hoch před Héřinou pomstou v bezpečí.

Musí před rozzuřenou bohyní stále prchat, až nakonec skončí v opatrovnictví nymf, kde vyrůstá v bezpečí jeskyně porostlé vinnou révou. Právě odsud později Dionýsos přináší lidem to, s čím je nejvíce spjat – víno.

Raduj se, nebo umři!

Kult vinné révy šíří Dionýsos dál do celého starověkého světa a protože jsou lidé jeho darem leckdy zmatení, ba přímo zděšení, nejednou se bůh uchýlí k násilnému vnucování svého nezávazného veselí.

Tažení světem připomíná karnevalový průvod všech možných mytických bytostí. V jeho družině jsou bakchantky, tedy ženy tohoto boha uctívající, satyrové, nymfy, múzy i kentauři.

Slavnosti, které rozšiřují po světě, jsou v příbězích nejen nevázané, ale dokonce životu nebezpečné.

Ukázkový zemědělec

Co však znamená Dionýsos pro obyčejné lidi? Na samém počátku, kdy se zřejmě ještě před Řeckem vyskytuje v Thrákii, je bohem úrody a plodnosti, potažmo veškerého růstu v přírodě.

Je spojen obecně se zemědělstvím a starořecká kultura jej považuje za ochránce ovocných stromů a keřů. Je zářným příkladem pracovitosti a píle v obdělávání půdy.

Málokdo ví, že je i patronem básníků, obdařen věšteckými a léčitelskými schopnostmi a dokáže nemocným ve snu zjevit potřebný lék.

Hluboký význam orgií

V první řadě je však Dionýsos bohem vína a nespoutaného veselí. Jeho kult se stává pořád bouřlivějším a podle toho vypadají i velkolepé slavnosti na jeho počest, které údajně mívají povahu orgií.

Přestože tyto oslavy mají původ v Řecku, terminologie s nimi spjatá se často odvozuje od římského jména Bakchus. Bakchanálie však ve svém původu nemají být jen tupým opíjením se do němoty s cílem umrtvit mozkové buňky. Podstata, ostatně jako u všech starověkých kultů, je mnohem hlubší.

Březen, tak za kým vlezem?

Nespoutaná povaha bakchanálií je ve skutečnosti záměrným narušením zarytých zvyků a omezujících pravidel, které ve starém Řecku panují. Skrze osvobození od zábran se účastníci mají přiblížit božskému stavu.

Lidé v průběhu oslav upadají mnohdy do extáze a ve stavu transu propadají divokosti, kterou si v průběhu roku nedovolí. Ten pravý čas na uctívání Dionýsa nadchází několikrát do roka, v Athénách se takzvané velké dionýsie konají na konci března.

Rituál na oslavu života

Účelem Dionýských slavností je skrze prožitek transu prožít hluboké mystérium a svobodu, který narušuje původní postavení ve starořecké společnosti.

V dnešních dobách nemusíme chodit do extrému a můžeme se inspirovat tímto bohem k posílení radosti z každodenního života skrze jednoduchý obřad. Poslouží k němu pět věcí na oltáři, které vám opravdu dělají radost.

Vhodné je, aby každý předmět přináležel k jednomu smyslu – ve výsledku může jít kupříkladu o parfém, saténovou látku, oblíbenou fotografii, zvonkohru a kousek čokoládového dortu.

Dejte si čas na to se věnovat každému předmětu, každému smyslu, a zážitek pro chuťové pohárky nechte na konec.