Vysokohorské ledovcové jezero Rúp Kund v indickém státě Uttarákhand objeví v roce 1942 lesní strážce. Brzy je zjištěno, že se v něm nalézá 300 až 600 lidských koster, jež jsou v různém stadiu rozkladu.

Jak je možné, že vědci dodnes neznají příčinu záhadné smrti ani jednoho z těch, co skončili na dně jezera?

Lesní strážce působící v oblasti Gharwalského Himálaje u vrcholu Trisúl v roce 1942 náhodou narazí na jezero Rúp Kund a nestačí se divit. Z břehu jsou v průzračné vodě vidět stovky lidských ostatků.

Některá torza na sobě mají cáry oblečení, jiné dokonce ještě i kousky masa! Vzhledem k tomu, že se jezero nachází v nadmořské výšce kolem 5000 metrů, je Rúp Kund většinu roku zamrzlé, což pomohlo lidské ostatky dobře zakonzervovat.

Proč se jich zde však nachází tolik? Patří jedné skupině, nebo tito lidé skončili na dně jezera nezávisle na sobě? Nad tím každému zůstává rozum stát. Od 50. let 20. století tak k Rúp Kund zamíří řada vědeckých expedic, které chtějí záhadu rozlousknout. Na co přijdou? 

Neznámá ničivá síla?

Ohledně původu lidských těl v jezeře Rúp Kund vznikne řada teorií.

Jedna z nich tvrdí, že se jedná o pozůstatky armády slavného vojevůdce Zorawara Singha z Kašmíru, která se v Himálaji záhadně ztratila po bitvě o Tibet v roce 1841. Objeví se i tvrzení, že v jezeře spáchali rituální sebevraždu japonští poutníci.

Může být některá z těchto teorií správná? „Kosti jsou mnohem starší, než se všichni původně domnívali. Pocházejí z období mezi 12. a 15. stoletím,“ prohlásí vědci v 60. letech, když kostry podrobí odbornému testu stáří.

V té době je navíc vědecky prokázáno i to, že se těla do jezera dostala v jednom okamžiku při neočekávané ničivé události, která přišla z nebes. Co za sílu to mohlo být?

Rozhněvaná bohyně

Podrobnější analýza popraskaných lebek prokáže, že všichni byli zabiti údery kulatých objektů. Výsledky výzkumu se překvapivě dobře shodují s místní pověstí, podle které poutníky u jezera zabila tamní bohyně jménem Nanda Devi.

Na její počest se totiž prý každých 12 let k jezeru Rúp Kund konala pouť, ovšem dále přes něj měli poutníci podle tradice zakázáno pokračovat.

Jeden z vládců oblasti Kannaudž se však prý s velmi početným průvodem rozhodl jít dál, načež se bohyně Nanda Devi rozhněvala a seslala na průvod obrovskou bouři plnou velkých krup. Ty všechny zabily. Na příčinu smrti lidí v jezeře vědci dosud nepřišli. Může tedy být pověst založena na pravdě?