Bílá postava v chodbě, rachot neviditelného kočáru a kroky dávno mrtvého vězně. Dánský hrad Dragsholm bývá označován za jedno z nejstrašidelnějších míst Evropy. Jenže opravdu jde o nadpřirozené jevy? Nebo se za tím vším skrývá jenom pověrčivost a marketing?

Na severozápadě ostrova Sjælland stojí hrad, jehož počátky sahají přibližně do roku 1215. Původní sídlo biskupů z Roskilde bylo postupně opevněno a po reformaci roku 1536 přešlo do rukou dánského krále.

Část stavby pak sloužila jako vězení pro významné zajatce. Dnes je Dragsholm elegantním hotelem, po setmění se v něm však mají ozývat nevysvětlitelné zvuky a dít nevysvětlitelné věci.

Kočár mrtvého hraběte

Nejznámějším vězněm byl James Hepburn, hrabě z Bothwellu (1534–1578) a třetí manžel skotské královny Marie Stuartovny (1542–1587). Po jejím pádu uprchl do Skandinávie, kde byl zadržen dánským králem.

Roku 1573 byl převezen na Dragsholm a o pět let později zde zemřel. Podle tradice byl připoután ke sloupu a v izolaci přišel o rozum. Po nádvoří se prý dodnes rozléhá rachot jeho kočáru a někteří svědci v něm údajně zahlédli samotného hraběte.

Další pověst vypráví o mladé šlechtičně Celině Bovles. Když otěhotněla s mužem nižšího postavení, rozzuřený otec ji měl nechat zaživa zazdít. Její přízrak v bílých šatech má od té doby bloudit hradními chodbami.

Při rekonstrukci se prý ve zdi našla ženská kostra se zbytky bílého oděvu. Má to ale háček. Jakákoliv archeologická zpráva nebo jiný důkaz, že Celina skutečně existovala, chybí.

Vděčná šedá paní

Na hradě se má objevovat také Šedá paní, údajná služebná, kterou majitel sídla nechal vyléčit z vážné nemoci. Z vděčnosti prý slíbila, že Dragsholm nikdy neopustí. Na rozdíl od Bílé paní je popisována jako přátelský duch, jenž na obyvatele hradu dohlíží.

Ani tuto postavu však nelze spojit s konkrétní historickou osobou.

Turistické weby připisují Dragsholmu až stovku duchů, toto číslo ale nemá ověřitelný základ a spoléhat se tak musíme jen na výpovědi údajných svědků nebo příběhy, jejichž pozadí nelze historicky doložit.

S jistotou víme jen o dramatických dějinách hradu a Bothwellově smrti. Jsou tedy dragsholmské přízraky skutečné, nebo jim jen osm století válek, věznění a lidských tragédií poskytuje jen mimořádně přesvědčivé kulisy?