Pohřbívá se tu již od starověku. Když archeologové objeví skrčené kostry, jen to dodá teoriím, že tu kdysi mohly probíhat rituální obřady – a možná i stát malá dřevěná svatyně.
Ovšem Noutonice jako takové budou založeny až s 11. století a od 14. století se mohou chlubit gotickým kostelem Narození sv. Jana Křtitele. Hřbitov tou dobou již nechybí.
Svatostánek dostane svou finální podobu až s rokem 1862. Bloumání po malém, ale malebném hřbitově může přinést zklamání: Vždyť je přeci velmi starý! Přesto nejstarší náhrobky pamatují „jen“ 18. století.

Tichý nářek i neviděné kroky
Noutonický hřbitov jako by měl dvě tváře a rozmýšlel, kterou komu nastaví. Je to malebné místo, na kterém je pohřebný také hudební skladatel Petr Hapka (1944–2014).
Pokud se na tajemnou hřbitovní atmosféru zeptáte místních, setkáte se s odmítavě pohrdlivým pohledem.
Na druhou stranu, řada citlivějších návštěvníků se z vrat vypotácí s husí kůží za krkem a dokonce takřka vybitou baterií na mobilu, ačkoliv v době příchodu měla nejméně o 50 % více!
Zaznamenány jsou náhlé lokální poklesy teploty, tak typické pro místa paranormálních jevů, zaslechnout se prý dá dětský nářek i přerývané dýchání. Mezi hroby kráčí neviděné kroky a tiché hlasy neexistujících úst šeptají nesrozumitelná slova.
Mohl by tu strašit někdo konkrétní? Ne, ducha maestra Hapky tu zřejmě nespatříte. Za mnoha hrůznými jevy prý stojí urozená Barbora.

Strašidlo Borbála!
Narodí se v Uhersku jako druhá dcerka generálmajora a komořího Friedricha (1811–1881) a jeho vyvolené, hraběnky z Künburgu Frederiky (1813–1893). Říkají ji Borbála (1842–1906), u nás poté Barbora, Biri nebo Babeta.
Do tradované paměti se zapíše zlým a povýšeným chováním k poddaným. A to se jí má vymstít. Legenda se shoduje, že mladá žena spadne při jízdě z nedaleké skály. Podle jedné verze příběhu se zřítí z koně (a možná i s koněm) do hlubin, podle jiné vypadne z kočáru.
A to buď pro to, že ji pronásledující lupiči či bouřící se dav, anebo nenáviděnou matrónu zkrátka vystrčí kočí. Může na tom být něco pravdy? Bloumání po Noutonickém hřbitově skutečně vede k nálezu náhrobní desky Biri!
Úzkost za hranou reality
Jenže to má několik háčků. Stačí se podívat na životní data slavné Biri a je jasné, že mladou ženou již rozhodně nebyla. Za manžela si vezme majora husarských pluků, který zemře roku 1897 v Badenu u Vídně a bude pochován právě v Noutonicích.
Biri ho bude následovat 27. října roku 1906. Ovšem taktéž v Badenu a rozhodně ne pádem ze skály, ale obyčejným stářím. Pochována je vedle svého chotě.
To ale nic nemění na faktu, že zdejší hřbitov, zejména s příkrovem tmy, vyvolává u některých lidí úzkostné stavy a že by vám odpřisáhli, že jejich zdejší zážitky jsou za hranou reality…

