Úcta k zemřelým se projevuje v každém koutě světa i naší republiky trochu jinak. Šumavští si osvojili velmi svérázný zvyk – stavění umrlčích prken, ze kterých se stalo podivné memento smrti a prostředek, jakým mrtvé uctívat a často i s nimi promlouvat.
Mohla v sobě lože nebožtíků soustřeďovat negativní energii zemřelých a prostupovat i do světa živých?
Drsnou šumavskou krajinou se nese kvílející zvuk chladného větru a ve vzduchu je cítit zvláštní napětí. Je druhý listopadový večer a čas od času se v promrzlé krajině mihotají malá světýlka.
To plápolají plamínky svíček na hrobech a všichni, kterým odešel někdo blízký, připíjí na jeho počest a věnují mu tichou modlitbu, aby jeho duše našla pokoj. Jen jeden mladík, zdá se, památku zemřelých ignoruje.
Ba co víc, nebojí se ani pokoušet paní s kosou a notně posílen alkoholem učiní osudovou sázku!
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
