Možnost dostat se do minulosti nebo budoucnosti láká lidstvo již mnoho let. V roce 1915 slavný fyzik Albert Einstein dokonce řekl, že cestovat v čase je možné, ale pouze do budoucnosti. Existovali ale lidé, kteří podnikli výpravu proti proudu času?
Cestování v čase bylo až do počátku 20. století mýtem. Mnoho vědců bádalo, jak by se dala změnit minulost, či se podívat do budoucnosti.
Nový pohled přinesl fyzik Albert Einstein se svou speciální teorií relativity, podle které je možné cestovat za speciálních podmínek do budoucnosti.
Podle této teorie je to možné pouze za podmínky, že se těleso přiblíží rychlosti světla a čas se pro něj z hlediska ostatních zpomalí. Stejného cíle lze dosáhnout i v silném gravitačním poli, například poblíž černé díry.
JAK DEFINOVAT ČAS?
S časem jako fyzikální veličinou si lámalo hlavu mnoho vědců i filozofů. Už Isaac Newton přirovnal čas k šípu, který letí konstantní rychlostí jedním směrem a nemůže se obrátit ani vychýlit.
Definici o mnoho let později upravil další fyzik, Albert Einstein, který čas popsal jako koryto řeky, přičemž stejně jako voda plyne někdy rychleji, někdy pomaleji a různě mění směry. Stále se ale pohybuje dopředu.
Pokud by se podařilo přece jenom cestovat v čase, bylo by zcela jistě zapotřebí sestrojit takový stroj, který by přesně určil polohu a vlastnosti všech atomů v lidském těle, následně je zpracoval a na místě určení zase složil.
Lidé by se tak mohli vrátit pouze do doby, kdy byl stroj sestrojen. Stroj času by navíc vyžadoval obrovské množství hmoty, která by byla téměř totožná s hmotou Slunce. Podívat se do hluboké minulosti je zatím pouhým snem a mýtem.
EXPERIMENT S FOTONY
Einsteinova teorie relativity také pracuje s myšlenkou, že se dá časový portál otevřít prostřednictvím červích děr, kde se částice zdvojí a navrátí do výchozího bodu, ovšem v dřívějším čase. To potvrdili i vědci, kteří prováděli pokus s fotony.
Zkoumali, co se stane, když se foton dostane červí dírou do minulosti, kde se potká sám se sebou. Problémem cestování v čase je také zachování kauzality (tedy neporušení minulosti).
Pokud by se časová osa narušila, vznikl by časový paradox a pozměnila se současná realita. Navíc se naše Země neustále mění a kontinenty pohybují, a není tak možné se dostat dvakrát do stejného bodu.
Ten totiž před miliony lety vypadal pravděpodobně úplně jinak než dnes a bude vypadat jinak i v budoucnosti. Pokud bychom se vrátili do minulosti, kde jsme udělali chybu, a napravili ji, chyba by se nikdy nestala a my bychom neměli žádný důvod cestovat zpátky.
Fyzici nebo filozofové také dlouho bojovali s tzv. prarodičovským paradoxem. Ten spočívá v teorii, že kdyby cestovatel v minulosti zabránil svým předkům, aby se setkali, znemožnil by tím i své vlastní narození.