V téměř pět tisíc let starém hrobě na území Švédska objevili vědci jim dobře známou bakterii Yersinia Pestis. Toto jméno vám nejspíše nic neříká, přesto ji ale dobře znáte. Je totiž zodpovědná za nejspíše nejobávanější nemoc na zemi – mor.
Nález bakterie napovídá tomu, že se mor objevil na konci doby kamenné a mohl by být zodpovědný za první pandemickou chorobu v historii lidstva. Taková skutečnost by pozměnila historii celé Evropy.
Stopy moru byly objeveny díky podezření archeologů. V hrobce totiž objevili nemalé množství mrtvých, kteří zemřeli v krátkém časovém úseku. To je jasným ukazatelem epidemie.
Bakterie objevené v kosterních pozůstatcích pak nesly stopy mutace, které odpovídají těm bakteriím, zodpovědným za středověké morové epidemie.
Současně obecně přijímaná teorie říká, že mor sebou před necelými pěti tisíci lety poprvé přinesli lidé z euroasijských stepí, kteří z Evropy vytlačili neolitické farmáře.
Bakterie se podle nových informací objevila už ale v době před pěti tisíci sedmi sty lety, tedy mnohem dříve, než euroasijští pastevci. Mor se tak nejspíše objevil odjinud.
Jednou možností jsou v té době existující velká sídla. Na malém území zde byli lidé, zvířata, uskladněné jídlo a také špína a bakterie. Taková místa jsou ideálním rodištěm nových patogenů.
Pokud se mor skutečně poprvé objevil v těchto sídlech, je podle vědců dobře možné, že tato sídla lidé opustili a putovali jinam. To poté zapříčinilo rozšíření moru.