Národ Chetitů se dostal do Malé Asie na konci třetího tisíciletí př. n. l. a postupně zde vybudoval mocnou a rozlehlou říši, které se podařilo dobýt Babylon. Co vše se našlo v hlavním městě Chattušaš?
Chetité, tajemný národ, který jako stejně jako jiné starověké civilizace zmizel z povrchu zemského.
I když z jeho hlavního města nezbylo skoro nic, od roku 1986 je zapsané na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. O jejich původu existuje nespočet teorií, s největší pravděpodobností ale přišli do Anatólie kolem roku 2000 př. n. l.
nejspíše z jihoruských stepí přes Kavkaz. Někteří ale hledali stopu Chetitů i v Peru.
VÝROBCI PIVA I BOJOVNÍCI
Chetité patřili mezi proslulé bojovníky, uměli ale také velmi zručně pracovat s kovem a mezi prvními se naučili používat železné zbraně. Byli závislí na zemědělství a pěstovali ječmen, který používali k výrobě sladu a hustého silného piva.
Chetité byli také průkopníky mírové smlouvy, kterou uzavřeli král Chattušiliš s egyptským faraonem Ramessem II.
NEDOBYTNÉ MĚSTO
Zajímavé je i umístění hlavního města Chattušaš. Místo nebylo žádnou křižovatkou důležitých cest, nejbližší řeka byla vzdálení celých 80 km a navíc se nacházelo ve vysoké nadmořské výšce.
Chetité ale toto místo využili ve svůj prospěch – postavili mezi skalními výběžky a strmými útesy vysoké zdi, aby se chránili před nepřáteli. Opevnění mělo asi 6 kilometrů, vysoké bylo 6 a silné 8 metrů. V pevnosti žilo asi 50 000 lidí. Dnes z města zbyly pouhé hradby společně s nízkými zídkami chrámů.
ČESKÝ ODKAZ
Poprvé byly rozvaliny tohoto pozoruhodného města objeveny v roce 1834 cestovatelem Charlesem Felixem Texierem.
Další pozornosti se Chatuššaši dostalo v roce 1906, když Hugo Winckler odkryl pozůstatky města a nalezla 5 obřích knihoven s 35 000 hliněnými a bronzovými destičkami popsanými klínovým písmem.
K jeho rozluštění významným způsobem přispěl i český rodák Bedřich Hrozný. Ten identifikoval jazyk jako indoevropský.
Díky tomuto objevu se zjistilo, že na tabulkách jsou zapsány kultovní dokumenty, královské anály, korespondence, ale i naučná literatura.