Už od doby rozšíření knihtisku jsou v mnoha zemích tradicí památeční kartičky, které mají pozůstalým připomínat zesnulé blízké. Podobnou funkci, avšak mnohem více podivnou, měly mít také figurky, které nově objevili archeologové. Jsou 10 000 let staré – tak z doby Neolitu.
Účel figur připomínajících lidské postavy byl donedávna neznámý. Archeologové je nacházeli zejména na blízkém východě. V jedné neolitické vesnici na tomto území jich dokonce našly kolem stovky.
Archeologové figurky, velké asi pět centimetrů, objevili na hřbitově. Právě to je pak přivedlo na stopu jejich skutečného účelu – figurky na hřbitově představovaly chybějící mrtvé.
KULT PŘEDKŮ
Asi se ptáte, co tyto mrtvé vyňalo z hrobů. Byli to sami obyvatelé vesnice, kteří mimo jiné silně vyznávali kult předků.
Zatímco někteří mrtví skončili na pohřebišti, jiní byli po rituálním pohřbu z hrobu vyňati a přeneseni jinam – do míst, která za svého života pomohli vybudovat. Archeolog, který výzkum ve vesnici vedl, to popisuje na příkladu:
„Když zemřel muž, který například postavil dům, ve kterém rodina žila. Nechala ho rodina vyjmout z hrobu a zazdila ho do jedné ze zdí jako důkaz, že se jedná o jeho dílo. Na hřbitově pak nejspíše místo něj skončila jedna z figurek.“
Kult předků hraje důležitou roli v přechodu z nomádské kultury na kulturu zakořeněnou na jednom místě. Toto doslovné propojení člověka s jeho nejbližším okolím pomohlo neolitickým lidem vytvořit pomyslné vlastní místo v okolním světě.