Různě ztvárněný trojramenný symbol užívaný ve vícero předkřesťanských kulturách, nejčastěji se s ním však můžeme setkat u Keltů. To je triquetra…
Má symbolizovat trojakost života i přírody tak, jak ji chápali naši předci, kteří často právě trojku považovali za magické číslo. Ztělesňovala pro ně totiž jakousi základní rovnováhu.
Symbolika trojky se vyskytuje například v keltském chápání života, kdy představuje tři jeho fáze – zrození, žití samotné a nevyhnutelnou smrt. Trojakost se ale ve filozofii Keltů vyskytuje i v pojetí podstaty člověka, jenž je tvořen myslí, hmotným tělem a duší.
Také jejich pohled na základní princip přírody tvořené nedílným spojeným moře, země a nebe v sobě opět ukrývá trojku. Triquetra vyjadřuje přenesení této trojkou vyjádřené obecné stability do fyzické podoby.
SPOJENÍ KŘESŤANŮ A POHANŮ
Triquetra není spojována jen s pohanskými národy. Své uplatnění nachází i v křesťanství, kde je symbolem nejsvětější Trojice. Opět ta magická trojka. Její tři neoddělitelné části v křesťanské víře naznačují spojení Otce, Syna a Ducha svatého.
Pro svůj graficky pěkný vzhled je triquetra často používána v populárním umění jako magický symbol bez blíže konkretizovaného významu. Triquetra rozhodně není mrtvým symbolem Germánů. Vrací se k ní i novopohanská náboženství, jako je například wicca. Můžete se s ní tak setkat i jinde než jen v muzeu a ve starých knihách.
CO JE VALKNUT?
Obdobou triquetry je vikinský valknut, symbol dávného severského boha Odina tvořený třemi spojenými trojúhelníky. Od měkce tvarované triquetry se liší svou ostrostí, ale jeho smysl je v podstatě stejný.
Devět vrcholů takzvaného Odinova uzlu symbolizuje devět světů figurujících v severské mytologii a celý valknut je také interpretován jako srdce mrtvého válečníka – znamení posmrtného života.