Mojžíšův příběh s hořícím keřem je popisem setkání člověka s boží bytostí. Jedna věc však byla na celé záležitosti krajně podezřelá. Byl to fakt, který překvapil i samotného Mojžíše. Keř hořel, ale neshořel. Může existovat nějaké racionální vysvětlení podobného jevu?
Patrně nejznámějším příkladem požáru v přírodním prostředí je příběh zachycený v biblické knize Exodus. Týká se chvalně známé události na hoře Oreb na Sinajském poloostrově. Dnes je to pozemek kláštera svaté Kateřiny v oblasti Jabal Musas.
V hořícím keři se starozákonnímu prorokovi Mojžíšovi, jedinému očitému svědkovi, zjevil Bůh a sdělil mu své pravé jméno.
Pomoc od botaniky
Možná je za vším trvalka třemdava bílá (Dictamnus albus). Statná bylina z čeledi routovité známá též pod lidovým názvem Mojžíšův keř. Třemdava bílá roste i u nás, ovšem jen v nejteplejších oblastech Čech a jižní Moravy.
Když je hodně horký den, uvolňuje třemdava z lodyhy a listů silici, která se rychle vypařuje. Tato silice je i hořlavá. Škrtnete zápalkou, silice s obsahem éterických olejů hoří, ale rostlina neshoří. Přesně jako v příběhu o Mojžíšovi a hořícím keři.
Navíc, ani vědci nevylučují, že při určité situaci může dojít k samovznícení silic třemdavy.
Hořící akácie?
Jsou ovšem i jiné konspirační teorie. Například profesor B. Shanon z jeruzalémské Hebrejské univerzity se s tím vůbec „nemazal“ a před několika lety poslal do světa teorii, že za setkáním Mojžíše s hořícím keřem je jiná rostlina.
Prý je to na Sinaji vždy hojná akácie. Odvar z této rostliny způsobuje halucinace. A to pak vidíte věci!