28. května 858 př. n. l.: Zatmění Slunce chápané jako zlé znamení přerušuje bitvu v dlouholeté válce mezi Lýdií a Médskou říší a vede k uzavření příměří.
Domů     Záhady historie
Záhady Velké sfingy v Gíze
Lucie Kubešová
od Lucie Kubešová 17.10.2019
5.4tis
32
SDÍLENÍ
5.4tis
ZOBRAZENÍ

Velká sfinga v Gíze je největší známou sochou na světě, která byla vytesána z jednoho kusu kamene. Její rozměry jsou přitom impozantní, vždyť je dlouhá 74 metrů, na šířku měří 19 metrů a vysoká je 21 metrů.

Představuje zvíře, patrně lva, ale s lidskou hlavou.

ZÁHADA PRVNÍ: PRO KOHO BYLA VYSTAVĚNA

Egyptologové se při určování jejího stáří značně rozcházejí. Řada z nich předpokládá, že byla starými Egypťany vytvořena současně s blízkou Cheopsovou pyramidou cca 3000 let př. n. l. Jiná skupina však vznik Sfingy, vzhledem k jejímu opotřebení přírodními živly, umisťuje do období 15 000 až 7000 let př.

n. l. Tím ovšem zůstává nejasné, pro koho z tehdejších panovníků byla vytvořena. Původní název, který pro sfingu používali Egypťané, také neznáme. Ve starověku Řekové překládali egyptské slovo „sešepanch“ jako „obraz žijícího“, nebo Arabové používali označení „Abul-Hol“, tedy něco ve smyslu „Otec hrůzy“.

Tedy něčeho konkrétního se asi nedopátráme. Samozřejmě, že podobu některého panovníka by znázorňovala pouze hlava, ostatní je symbolika. Možných adeptů je podle teorií vědců řada, ale bohužel nic konkrétního.

A také uniká smysl sochy. Má nějakou vazbu na blízkou pyramidu? Měla za úkol ji bránit? Nebo to měla být jen oslava některého panovníka? Ale proč ne jen běžnou sochou? Těch otázek bez odpovědí je mnoho. A to ještě chybí odpovědi na techniku výroby sochy, délku doby výstavby apod.

Nos ve skutečnosti neměla ještě před Napoleonem.

ZÁDAHA DRUHÁ: JE SOCHA PŮVODNÍ?

Vědci Cannon a Hutton se podle svých poznatků domnívají, že hlava Velké sfingy (nebo také jen Sfingy) zřejmě není původní. To proto, že se proti základu Sfingy liší barevným odstínem a také prý druhem materiálu.

Základ sochy byl vytesán z pískovce, hlava údajně z jiného, blíže nespecifikovaného materiálu. Egyptská vláda ale podobné výzkumy omezuje, nechce nějaké změny v ustálené historii. Odlišné je také poškození hlavy a těla povětrnostními a ostatními vlivy.

Ale zde může hrát roli i to, že tělo bylo v průběhu stovek či tisíců let ze značné míry pohřbeno v navátém písku.

První pokus o vyproštění Sfingy z písku byl učiněn v roce 1400 př. n. l. Za faraona Thutmose IV. Tehdy se ji povedlo vykopat až po přední tlapy. Pro připomenutí této události tehdy mezi tlapami faraon nechal postavit žulovou stélu.

Novodobě byla socha „znovuobjevena“ v roce 1818 italským egyptologem jménem Giovanni Battista Caviglia, ale kompletně odkryta byla až cca o sto let později. Přitom v její blízkosti se našly i zbytky dvou chrámů.

Na délku měří 74 metrů.

Ovšem stěžejní otázka, proč a kým by měla být původní hlava vyměněna za jinou, zůstává a také asi nezodpovězena, pokud by se nenašly nějaké nové důkazy. Že by nějaký jiný vládce zatoužil být zpodobněn na Sfinze?

ZÁHADA TŘETÍ: PROČ JI PŘIPRAVILI O NOS

Při pohledu na Sfingu je jasné, že ztratila nějakým násilím nos. I když legenda svaluje vinu na Napoleona a jeho vojáky, kteří měli nos ustřelit, nelze ji brát vážně. Ona je totiž socha zobrazena na dobových obrazech ještě před Napoleonem a už tehdy bez nosu.

Ale například egyptský historik al-Makrízí se domnívá, že nos mohl zničit fanatik jménem Muhammad Sa’im al-Dahr, snad v roce 1378. Měl být pobouřen tím, že prostí rolníci uctívali sfingu jako nějakého boha.

Jak by se mu povedlo sochu poničit, není nikde dokumentováno. Pokud by to byla individuální akce, sám s kladivem a sekáčem, jistě by to byla zdlouhavá a nápadná akce. Údajně byl Sa’im al-Dahr oběšen za vandalizmus, ale kdo ví, jak to doopravdy bylo.

ZÁHADA ČTVRTÁ: JSOU POD NÍ PODZEMNÍ PROSTORY?

Starověcí a středověcí historici často upozorňovali na to, že zde existuje podzemní labyrint chodeb a prostor. Prorok Edgar Cayce byl přesvědčen, že pod Sfingou je podzemí, kde má být ukryt odkaz na bájnou zaniklou Atlantidu.

Vědci z univerzity Waseda v Tokiu prováděli průzkum Velké pyramidy a Sfingy pomocí elektromagnetických přístrojů. Výsledky potvrdily existenci tunelů a prostor pod oběma stavbami.

Také v létech 1991 až 1993 americká expedice, vedená archeologem Johnem Anthony Westem, zkoumala možnost existence podzemních chodeb a prostor. Pomocí ozvěn umělých vibrací jejich existenci potvrdila. Ale tím to také skončilo, povolení k vykopávkám bylo expedici odňato.

Dodnes zůstává jednou z nejoblíbenějších turistických atrakcí na světě.

Vchod do podzemí někteří badatelé umisťují k přední tlapě Sfingy, nebo na vrchol její hlavy, kde prý je jáma o hloubce něco přes 2 metry.

Ale jak bylo uvedeno, údajně egyptské úřady znemožňují řádný průzkum. Ty k tomu tvrdí, že prostory nelze prozkoumat, protože jsou zatopené nebo zablokované. Ale třeba Nejvyšší rada pro památky Egypta existenci tunelů a podzemních prostor přímo popírá.

Sfinga je prý také duší Egypta a její zneužívání pro bulvární spekulace a osobní obohacování je nepřípustné.

A tak je potřeba se stejnou trpělivostí, jakou má Sfinga, počkat, zda se v budoucnosti s rozluštěním jejího tajemství pohneme dál.

Foto: wikipedia
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 26.5.2022 1.0tis
V rámci řady pozorování UFO byl hlášený výskyt záhadných struktur, které později dostaly pojmenování „andělské vlasy“. Tento fenomén byl součástí i známého nebeského jevu nad Norimberkem v roce 1561. Pokud netrpíte arachnofobií, čtěte dál a zkuste s námi hledat vysvětlení tohoto jevu. Obecně rozšířenou teorií je hypotéza, že andělské vlasy jsou vytvořené z ionizovaného vzduchu, který […]
od Mirek Brát 25.5.2022 2.4tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 2.8tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.8tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 2.7tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]