Že neandrtálci a moderní lidé koexistovali na této planetě, je už dlouho známo. Vědci nalezli několik koster hybridů, díky kterým odhalili fakt, že se neandrtálci a lidé křížili a měli spolu potomky. Co ale zaráží je fakt, že všichni tito potomci byli ženského pohlaví.

Představte si pár žijících mezi 39 000 a 45 000 lety. On je neandrtálec, ona žena moderního typu. Jejich spojení není nic neobvyklého – lidé a neandertálci žili bok po boku na planetě Zemi po víc jak 5 000 let a vzájemná interakce byla téměř nevyhnutelná. Díky výzkumům také víme, že v DNA dnešních lidí jsou celá 4% neandrtálského genového odkazu. Ale zpátky k našemu pravěkému páru. Jak už to v přírodě bývá zvykem, má tento pár potomky. Nejprve se jim narodí dcera. Pak další a pak další. Až si nakonec uvědomí, že všechny páry neandrtálců a lidských žen mají stejný „problém“. Jak je to možné? Tato záhada mate nejen vědce, ale svým způsobem mohla překvapit i zmiňované rodiče. Přestože se neandrtálská DNA v lidském genomu nachází, nikdy se nepodařilo odhalit neandrtálské chromozomy Y, které se předávají výhradně mezi mužskými potomky, tudíž z otce na syna.

Existuje celá řada teorií, proč neandrtálský chromozom Y zmizel. Nejčastější je myšlenka, že to tak chtěla „náhoda“ a žádní mužští potomci se jednoduše nenašli. Studie v časopise American Journal of Human Genetics však naznačuje alternativní vysvětlení – lidské ženy nejspíš nebyly schopné vynosit mužského hybrida neandrtálce, neboť přítomnost neandrtálského chromozomu Y vyvolával autoimunitní reakci. Jakýkoli vývoj plodu byl tělem matky zastaven a vypuzen jako nechtěný či nebezpečný. A i kdyby se přeci jen povedlo přivést na svět neandrtálského chlapce z lůna lidské matky, jeho geny nemusely být dostatečně silné na to, aby se přenesly do další generace. Autoři studie přiznávají, že toto vysvětlení se pohybuje výlučně na teoretické úrovni a není žádným způsobem potvrzené. Ale i přesto se jeví jako možná interpretace pro celkovou absenci neandrtálského chromozomu Y.