Domů     Záhady historie
Americké zombie: Chtěli George Washingtona přivézt po smrti k životu?
Filip Krumphanzl
od Filip Krumphanzl 12.11.2021
3.0tis
William Thornton. FOTO: Gilbert Stuart/Creative Commons/Public domain
297
SDÍLENÍ
3.0tis
ZOBRAZENÍ

Nezoufejte. Ještě je šance ho zachránit!“ zvolá William Thornton a s koženou brašnou v ruce si to žene do ložnice George Washingtona. Uslzení přítomní na něj jenom udiveně zírají, vždyť státník je už několik hodin mrtev.

Tím se však Thornton nenechá odradit. Zatímco si rozbaluje chirurgické nadobíčko, úkoluje ostatní k pomocným pracím…

Píše se 14. prosinec roku 1799 a první prezident Spojených států amerických právě těžce oddechuje na svém loži. Během vyjížďky na koni před dvěma dny se vážně nachladil a uhnal si infekční zánět hrdla. Někdy se hovoří o tom, že ve skutečnosti se George Washington (1732–1799) nenachladil při vyjížďce kolem svého panství Mount Vernon ve Virginii, nýbrž při neplánovaném úprku z jednoho ze svých milostných dostaveníček.

Právě když má jakési ženě „deklarovat svoji nezávislost“, zaslechne, jak se její choť vrací domů. Ani se nestačí pořádně obléci a oknem vyskočí do venkovního mrazu. Než dojede domů, má zaděláno na pořádnou patálii.

„Tehdy v podstatě neexistoval žádný bulvární plátek, takže z úcty byl celý incident zamlčen,“ myslí si současný americký autor Gary Allan Tisor. Ať už to ale bylo jakkoli, do dvou dní je Washington na loži.

Pohřbení zaživa?

Přivolaní lékaři jsou bezradní. Jejich odborná pomoc se omezuje na pouštění žilou (řízené odebírání krve), ale to Washingtonův zdravotní stav ještě zhorší. Už je večer, když v tom se Washington obrátí na svého osobního tajemníka a pronese:

„Odcházím. Nepohřbívejte mne dříve, než tři dny po smrti. Rozumíte mi? Tak jest dobře.“ Instrukce k odložení pohřbu z důvodu strachu o zakopání zaživa jsou Washingtonovými posledními slovy. Tajemník Tobias Lear (1762–1816) udělá vše tak, jak mu bylo nakázáno, pohřeb nebude dříve jak za tři dny.

Ještě více se ho pokusí oddálit prezidentův blízký přítel, lékař z povolání William Thornton (1759–1828)…

Hrobky manželů Washingtonových. Harald Klinke/Creative Commons/Public domain

Zmrtvýchvstání po americku

„Nejdříve ho pomocí tření zahřejeme, čímž mu rozpohybujeme cévy. Ve stejnou dobu provedeme tracheotomii (chirurgické vytvoření otvoru do průdušnice, pozn. red.), přivedeme mu do plic vzduch a provedeme transfúzi ovčí krve,“ vysvětluje Thornton zaníceně svůj plán, jak prvního amerického prezidenta přivést zpět k životu.

Pro svůj pokus á la doktor Frankenstein však v jejich zaražených tvářích nenalezne pochopení. George Washington je pochován na svém panství 18. prosince. Žena Martha (1731–1802) se dle tradice oblékne na rok do černého a až na pár výjimek spálí všechny soukromé dopisy, které si se svým nebožtíkem-mužem za ty roky vyměnila.

Foto:
Lokalita:
reklama
Související články
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.1tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.4tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.5tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 2.8tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]
od Pavel Polcar 29.11.2021 1.9tis
Ani vyspělé civilizace nejsou schopné se bránit krutým rozmarům přírody. Lidí díky prosperitě rapidně přibude, a to je ten zásadní problém. Mocné říše už nejsou schopné své lidi uživit, to byl případ i legendární Mayské říše. Mayská říše se rozprostírala na území celého poloostrova Yucatán a protilehlého území až po Tichý oceán, konkrétně v dnešní […]