Jihoamerická příroda nabízí celou řadu rostlin, které stále nejsou ještě dostatečně vědecky prozkoumány a jejichž účinky jsou tak trochu zahaleny tajemstvím. Patří mezi ně i podivuhodná Anona graviola neboli Láhevník ostnitý.
Za zvláštním názvem se ukrývá nízký strom s neopadavými zelenými listy. Ty jako lék využívají domorodci ještě před objevením Ameriky a jejich popularita se v některých tamních zemích drží dodnes. Důvod je jednoduchý:
Tento přírodní lék má prý až neuvěřitelné antibakteriální účinky. Léčivé jsou prakticky všechny části stromu, každá však jiným způsobem.
Zatímco kůra je účinná proti parazitům a vředům a plody jsou zas bohaté na různé prospěšné látky, látky nacházející se v listech prý dokáží odvádět škodliviny z těla, snižují krevní tlak a především ničí rakovinové buňky. Existují ovšem důkazy, které by to potvrzovaly?
VYVÍJÍ CHEMICKOU VARIANTU?
Zastánci teorií o zázračnosti gravioly argumentují hlavně výzkumy ze 70. let minulého století, kdy byl tento strom populární především v USA. V té době vědci poprvé přichází s tvrzením, že látky v listech mají až neuvěřitelný účinek při boji s nádorovými buňkami, zvláště u rakoviny slinivky, plic, tlustého střeva, prsu a prostaty.
Proč se ale po tomto zjištění dodnes nepodařilo z anony vytvořit účinný lék? Naprosto logická otázka má podle alternativních webů jasnou odpověď: Za vším je snaha vydělat peníze.
„Vzhledem k tomu, že nemůžete patentovat přírodní látky, snaží se velké společnosti vytvořit chemickou alternativu, kterou lze prodávat,“ uvádí například web csglobe.com.
Vedle těchto názorů však stojí početný zástup skeptiků, kteří upozorňují, že ovoce a listy tohoto jihoamerického stromy sice neuškodí, ale rozhodně není dobrý nápad se na ně upínat jako na zázračný lék. Je tedy obezřetnost v tomto případě na místě?
