Skip to content

Antarktida a její tajemství ukryté pod tunami ledu

„Po dlouhotrvajícím špatném počasí se 9. ledna 1821 vyjasnilo a my jsme udiveni spatřili na 68° 51’ 30” západní délky pobřeží. Byl to ostrov, který i s malým ostrůvkem, jenž k němu patřil, neměl v obvodu více než 20 mil, ale jeho nadmořská výška byla 3 960 stop.

Tento objev tak daleko na jihu nás všechny neobyčejně překvapil. Nazvali jsme jej ostrovem Petra I. na památku velkého učitele Ruska a zakladatele našeho loďstva.“

Zápis ruského mořeplavce Fadděje Faddějeviče Bellinghausena (1779–1852) lze považovat za první oficiální svědectví o objevu Antarktidy, které následuje vzápětí. Tou dobou je Bellinghausen velícím kapitánem lodi Vostok a po boku má ještě loď Mirnyj, na níž velí admirál Michail Petrovič Lazarev (1788–1851). Během tříleté (1819–1821) plavby kolem světa objevují mnoho menších ostrovů, ale také celý jeden světadíl – šestý kontinent planety Země. Konečně může být zodpovězena otázka, zda je na jižním pólu jen zamrzlý oceán, či nějaká pevnina.

Jaká tajemství může skrývat?

Antarktidu dobyl jako první Roald Amundsen. Foto: allthatsinteresting.com
SNAŽÍ SE CHRÁNIT, NEBO TAJIT?

Drsná a nepřístupná země dlouho vzdoruje příchozím expedicím. V letech 1900–1904 sem vede výpravu britský polárník Robert F. Scott (1868–1912) a po něm usiluje o dobytí jižního pólu irský badatel Ernest Shackleton (1874–1922). Prvním, kdo slaví úspěch, je však až v roce 1911 Nor Roald Amundsen (1872–1928). Od těch dob výzkum pevniny značně pokročil. Vědci postupně zjišťují, že Antarktida má bohaté nerostné zásoby, a proto má o kontinent zájem mnoho států.

Nakonec ale státníci dojdou k závěru, že tento kousek Země, jako poslední takřka nedotčený lidmi, by měl zůstat neporušen i nadále. Osmatřicet zemí proto podepisuje smlouvu, že se zde minimálně do roku 2048 nesmí nic těžit a veškeré výzkumné vědecké expedice probíhají za nejpřísnějších opatření.

S tím se však zároveň objevují četné konspirační teorie, podle nichž se vlády snaží utajit pravdu o tom, co vlastně pod ledovou masou na Antarktidě může být.

Odkud Piri Reis čerpal své znalosti? Foto: railynews.com
ODKAZ DÁVNÉ CIVILIZACE?

Rok 1929 přináší novou záhadu spojenou s ledovou zemí. Skupina historiků objeví v paláci Topkapi v tureckém Istanbulu mapu namalovanou na gazelí kůži. Je datována do roku 1513 a podepsána jménem Piri Reis (asi 1470–1555). Následná bádání ale ukážou, že tento admirál tureckého loďstva, který je považován za autora mapy, zřejmě musel čerpat ze zdrojů mnohem starších. Možná starších o celá tisíciletí! Mapa totiž zobrazuje až neuvěřitelně přesný obrys severní části Antarktidy.

Její pobřeží však dnes leží pod ledovcem o tloušťce zhruba 1500 metrů, a tudíž bez speciálních seismických přístrojů není možné zjistit, jak skutečně vypadá. Souvislá vrstva ledu prý navíc pokrývá tento kontinent už nejméně 6000 let!

Jak tedy Reis, anebo nějaký jeho kartografický předchůdce, mohl tak přesně zaznamenat obrys pobřeží? Milovníci záhad se domnívají, že kartograf čerpal z map, jež by mohly být pozůstatkem nějaké staré vysoce vyspělé civilizace, o níž dnes nemáme ani tušení.

Atlantidu zmiňuje už filozof Platón. Foto: greeka.com
BÁJNÁ ATLANTIDA POD LEDEM?

Objevují se dokonce spekulace, že by Antarktida mohla být onou slavnou bájnou Atlantidou. O neuvěřitelně vyspělé zemi se zmiňuje už řecký filozof Platón (427–347 př. n. l.). Podle něj měla být zničena někdy kolem roku 9600 př. n. l.

Pokud připustíme možnost, že Atlantida skutečně existovala, mohl ji snad zničit příchod doby ledové, která proměnila zemi v mrtvou ledovou pláň? Nástup poslední doby ledové totiž odpovídá období, kdy měla být Atlantida zničena!

Jistá nepřesnost však nastává v případě umístění. Platón totiž zasazuje Atlantidu do oblasti za Herkulovými sloupy (dnešní Gibraltarský průliv). I zde ale mají někteří badatelé jasno – Platónovo umístění údajně nebylo zcela přesné, svou roli mohl sehrát posun zemských desek, anebo je zmrzlá země jen zbytkem toho, co po Atlantidě zůstalo.

Jsou hypotézy o možné souvislosti Antarktidy a Atlantidy na místě? I kdyby snad byly tyto spekulace liché, země pod tunami ledu toho jistě skrývá ještě spoustu. Jaké překvapení nás čeká, až ledy roztají?

Jana Trnobranská

Foto: britannica.com, theconversation.com, allthatsinteresting.com, greeka.com, railynews.com
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Senior Pointy pomáhají s registrací k očkování
epochaplus.cz

Senior Pointy pomáhají s...

Senior Pointy se houfně zapojují do pomoci...
Experimenty na mezinárodní vesmírné stanici s pomocí Česka
21stoleti.cz

Experimenty na mezinárodní...

Létání do vesmíru i pobyt v něm se už...
Co prozrazují noční můry?
nasehvezdy.cz

Co prozrazují noční můry?

Víte, co vám chce sdělit vaše podvědomí, když vás...
4 tipy pro zdravé srdce
nasehvezdy.cz

4 tipy pro zdravé srdce

Nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích není...
České Slezsko: Překrásné hrady a zámky
epochanacestach.cz

České Slezsko: Překrásné...

Pokud jste milovníky...
Siemens představil ultra výkonnou dobíjecí stanici
epochaplus.cz

Siemens představil ultra...

Společnost Siemens Smart Infrastructure představila novou...
10 nejkrásnějších stanic metra na světě
epochalnisvet.cz

10 nejkrásnějších stanic...

Metro už je dnes ve větších městech běžným...
Amor je trouba, vypusťte Krakena
iluxus.cz

Amor je trouba, vypusťte...

Valentýn. Sezóna mrtvých květů, nakřivo šitých...
Acháty: Pestrobarevnou krásu milovali už ve starověku!
epochalnisvet.cz

Acháty: Pestrobarevnou krásu...

Sicilská řeka Dirillo se v období antiky jmenuje...
Siemens představil ultra výkonnou dobíjecí stanici
21stoleti.cz

Siemens představil ultra...

Společnost Siemens Smart Infrastructure představila novou...
Průhonická botanická zahrada: Zdejší pivoňky dobývají svět
epochanacestach.cz

Průhonická botanická zahrada:...

14 odrůd pivoněk...
Fasády, které mají šmrnc
rezidenceonline.cz

Fasády, které mají šmrnc

Stejně jako šaty dělají člověka, bez vhodně...