Během bakchických mystérií se ženy měnily v krvelačné bestie

Kolem vysoké vatry tančí několik postav oděných do zvířecích kůží. „Vypadají jako divoženky,“ shodnou se dva muži sledující běsnění zpovzdálí a pud sebezáchovy jim nedovolí jít dál. Divoký tanec a popíjení vína přeruší hluboký tón lesního rohu.

Před očima mužů se odehrává hrůzná podívaná. Ženy utíkají lesem a žádný tvor před nimi není v bezpečí. „Vždyť ony to mládě úplně rozsápaly,“ hledí dva nezvaní hosté na to, co zbylo z malého koloucha.

Nepohrdnou lidským masem

V 9. století před Kristem Řecko sužuje podivné šílenství. Místní ženy se mají pod vlivem Bakcha, boha vína a nespoutaného veselí, vrhat do náruče cizím mužům, a dokonce se měnit v krvelačné bestie.

„Hovoří se také o podivném cizinci, který se dnem i nocí mísí mezi ženy a slibuje, že jim ukáže bakchická mystéria,“ píše ve svém díle Bakchantky dramatik Eurípidés. Barvitě vylíčí, že bakchantky rozsápou i člověka a pochutnají si na jeho mase! Bakchův kult se později rozšíří i do Říma.

Příliš vína a omamných látek?

„Mohly být omámeny vínem, do kterého si přimíchaly jedovaté rostliny. Možná použily rulík zlomocný nebo žvýkaly listy břečťanu, který je Bakchovým symbolem,“ myslí si rumunský historik Mircea Eliade.

Právě břečťan může měnit vnímání a mít psychoaktivní účinky! Kde se Eurípidés pro svou tragédii o bakchantkách inspiroval? Proč by ale v roce 186 před naším letopočtem došlo k tvrdému potlačení bakchanálií, při němž jsou zavražděny stovky osob?

Mystéria Velké matky bohů Kybelé provázelo mrzačení zvířat i kněží

Je chladný březnový večer a píše se rok 180 před naším letopočtem. V odlehlé uličce Říma jsou u velké jámy shromážděni vyvolení, jež čeká zasvěcení. Dva kněží vedou majestátního býka, který se vzpouzí všemi silami.

Jeden z vyvolených leze do jámy a v tu chvíli projede stříbrné ostří býkovým hrdlem. Prameny krve stékají na muže v jámě. Je očištěn a bude zasvěcen!

Kastrovaní kněží

Podle jiných zdrojů iniciační obřad probíhal jinak. Býk byl sice obětován, ale v rámci oběti byl zasvěcenec pomazán na čele krví z býčích varlat! To mu mělo zajistit blahobyt a šťastný život.

Všichni kněží ve službě bohyně Kybelé museli podstoupit kastraci! Zúčastňovali se extatických tanců a během nich se zraňovali po celém těle!

Přísně tajné

Kybelin kult je ve starověkém Římě značně oblíben a podlehne mu dokonce i několik císařů. Detaily zasvěcovacích rituálů ale zůstávají odkryty pouze malé skupině lidí, kteří tajemství bedlivě střeží, jeho prozrazení se trestá smrtí!

Rozmach utne křesťanský císař Theodosius I., pro kterého je existence pohanských kultů naprosto nepřijatelná. Kybelin a další kulty se tak zahalí do mlhavého závoje tajemství.