V podhůří And v Bolivii leží pozoruhodné archeologické naleziště El Fuerte de Samaipata, neboli Pevnost Samaipata, zjednodušeně též jen El Fuerte.

Při posledním průzkumu antropologem Albertem Mayerem bylo zjištěno, že na tomto místě se usídlily některé amazonské kmeny asi 1500 let př. n. letopočtem, tedy o hodně dříve, než Inkové.

První obyvatelé opracovávali veliké plochy skal se znázorněnými zvířaty z pralesa. Kromě amazonských indiánů a Inků na tomto podivuhodném prostoru žili i Španělé a všichni nějakým dílem přispěli k jeho formování. Ústřední částí je jednolitý mohutný pískovcový blok.

Ten je zhruba 200 m dlouhý a jeho šířka dosahuje 60 m. Má na sobě vydlabaná jakási sedadla, různé kanálky a výklenky, zřejmě určené ke konkrétním účelům. Další objekty rozmístěné na ploše naleziště mají tvar pravoúhlých obrazců.

Výraz z názvu pevnosti Samaipata má mít v místním jazyce význam „vrcholku odpočinku“ či „vrcholku manželství“. Ovšem El Fuerte až do dneška zůstává tajemným místem, o němž toho mnoho nevíme.

Proč vzniklo právě tady, jaký mělo význam, kdo ze zjištěných kultur zde vytvořil apod.

V první polovině 19. století například francouzský vědec Alcides d’Orbigny se domníval, že nalezené nádrže sloužily k vymývání zlata, ale jiná teorie má za to, že to byly nádrže na kukuřici k výrobě oblíbeného nápoje v Andách.

Protože Inkové se vyznali v astronomii, mohly některé útvary sloužit jako observatoř. Není pochyby, jak vyplývá z názvu, že kromě pevnosti Samaipata sloužila také jako sídelní centrum s náboženským a obřadním účelem.

Odhaduje se, že zde žilo na 3 000 obyvatel. Ovšem známý švýcarský záhadolog a spisovatel Erich von Däniken se domníval, že jde o startovací rampu pro meziplanetární raketové stroje. Ať již El Fuerte bylo čímkoliv, tak mlčící velké kamenné stavby a skalní desky si i nadále uchovávají svá tajemství dávných kultur a zřejmě nám toho o sobě víc neprozradí.