19. listopadu 1995: Během požáru radnice v britském městě Wem je vyfocen údajný duch dívky v dobových šatech.
Domů     Arménské Karahunj je patrně starší než Stonehenge
Arménské Karahunj je patrně starší než Stonehenge
od 23.1.2023
3.0tis
Arménské Karahunj fascinuje turisty i badatele. Foto: Rita Willaert/Creative commons/CC BY 2.0
313
SDÍLENÍ
3.0tis
ZOBRAZENÍ

V samotném srdci Kavkazu, asi 200 kilometrů od arménského hlavního města Jerevanu, leží jedno z nejzáhadnějších a přitom poměrně neznámých míst. Lokalitu Karahunj tvoří soustava menhirů, které ve světě nemají obdoby. Jde o nejstarší observatoř světa?

Arménské Karahunj fascinuje turisty i badatele. Foto: Rita Willaert/Creative commons/CC BY 2.0 Kameny v sobě mají podivné otvory. Foto: MEDIACRAT/Creative commons/CC BY-SA 3.0 Byl celý komplex astronomickou laboratoří? Foto: Rita Willaert/Creative commons/CC BY 2.0

Arménský etnograf a historik Stepan Lisitsian (1865–1947) se usmívá od ucha k uchu. Je nadšený, že může stát na místě, které zcela zjevně pamatuje události staré tisíce let.

Opatrně si prohlíží kameny, které ho obklopují, a do svého zápisníku si dělá pečlivé poznámky. Je vůbec prvním badatelem, který se podrobněji věnuje lokalitě nacházející se na arménské planině Sisian. Lisitsianovy závěry jsou překvapivé.

Tvrdí, že na tomto zvláštním místě kdysi fungovala jedna z prvních stanic pro chov zvířat.

Na nějaký čas zájem o Zorats Karer, jak se tomuto místu dlouhou dobu říká, opadá, nicméně s tím, jak přibývá možností se na místo rychle dostat, roste i zájem odborné veřejnosti o další průzkum.

Postupně je tak v okolí objevena skupina pohřebních komor z 11. až 9. století před naším letopočtem a nakonec se do bádání pouští i sovětský archeolog Onnik Khnkikyana. Co se mu podařilo zjistit?

Kameny v sobě mají podivné otvory. Foto: MEDIACRAT/Creative commons/CC BY-SA 3.0
Kameny v sobě mají podivné otvory. Foto: MEDIACRAT/Creative commons/CC BY-SA 3.0

KAMENY A OTVORY

Arménská planina Sisian je tichým a opuštěným místem, kde kromě kamenů není prakticky nic. Jenže to, co se zdá dnes, bylo v dávných dobách úplně jiné.

Právě tady totiž podle archeologických poznatků vzkvétala civilizace, která po sobě zanechala na 223 menhirů, z nichž některé měří až tři metry a váží kolem deseti tun.

Tato lokalita, jejíž název v překladu znamená něco jako Hlas kamene, bývá často srovnávána s megalitickým nalezištěm Stonehenge, ve skutečnosti se mu ale příliš nepodobá.

Čedičové kameny tu nejsou postavené do kruhu, ale zvláštním způsobem uspořádané do řad a táhlých oblouků. Většina kamenů je také menších, nejsou kladeny jeden na druhý a ty větší pak mají v sobě zvláštní až deseticentimetrové otvory.

Skrze ně je možné hledět na nebe nebo na některé jiné kameny. K čemu tento podivuhodný komplex sloužil a kdo ho vlastně vytvořil?

ZÁZNAMY CHYBÍ

Když se v roce 1984 pustil do zkoumání lokality zmíněný Onnik Khnkikyana, znamenalo to zásadní posun.

Badatel provedl pečlivý průzkum, po kterém představil teorii, že místo nebylo chovnou stanicí, ale spíše astronomickou observatoří, ve které lidé pozorovali východy a západy slunce a samozřejmě také hvězdy. O jaké lidi šlo?

Podle všeho mělo jít o příslušníky nějakého z kmenů, které se později sjednotily do celku zvaného Urartu. Tato malá knížectví, jak bychom je mohli označit, byla vyspělostí zosobněním doby bronzové a v historických spisech o nich je jen velmi málo záznamů.

Stejně tak neexistují dokumenty, které by nějakým způsobem ozřejmovaly, proč právě tady vzniklo místo k pozorování hvězd. Bylo snad něčím specifické? Nebo tu opravdu bylo v neurčitou dobu před tím nějaké rozsáhlejší osídlení, jak tvrdí další badatelé?

Byl celý komplex astronomickou laboratoří? Foto: Rita Willaert/Creative commons/CC BY 2.0
Byl celý komplex astronomickou laboratoří? Foto: Rita Willaert/Creative commons/CC BY 2.0

POZNATKŮ PŘIBÝVÁ

Ačkoliv hypotéza o astronomické pozorovatelně je i dnes nejrozšířenější, stále častěji se mluví o tom, že to také mohlo být celé úplně jinak.

Ostatně jedním ze zásadních argumentů proti této teorii je fakt, že řada zmíněných otvorů v kamenech je příliš nízko a jednoduše skrze ně není z oblohy vidět vůbec nic. Od 80. let tak proběhlo několik dalších výzkumů, které však jednoznačné odpovědi nedaly.

Tak například němečtí vědci v roce 2000 přišli s teorií, že jsou kameny ve skutečnosti pozůstatky starověké městské hradby. To by prý potvrzovalo, že se v místech nacházela nějaká prastará vesnice.

Naposledy pak vody výzkumu rozčeřil britský archeolog a astronom Clive Ruggles (*1969). Ten tvrdí, že šlo o observatoř, která byla ale ve skutečnosti mnohem starší, než si myslíme, snad až sedm tisíc let.

Je ale vůbec možné, aby v oblasti přebývala nějaká hvězdy pozorující kultura v době, kdy ještě ani neexistovala legendární Sumerská říše?

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Lokalita:
Související články
od 18.11.2026 1.3tis
Město Oděsa, které najdeme na jižní Ukrajině ve funkci hlavního města Oděské oblasti, je dnes spojováno zejména s válečným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Má však také svá tajemství, mimo jiné i mnoho městských legend. Nejzajímavějším fenoménem jsou však bezesporu místní rozlehlé podzemní chodby, v nichž lze objevit snad skutečně cokoliv… [gallery ids="174036,174037,174039,174035,174041,174
od 16.11.2026 2.8tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
od 16.11.2026 3.1tis
Zručný dělník pracuje již několik hodin a práce se mu daří. Přiložit dláto, opatrný úder palicí. Z kamene se rodí socha. Pak se však stane něco, co úsměv na mužově tváři změní v grimasu strachu a hrůzy. Odhodí nástroje a utíká pryč. Už nikdy se do lomu nevrátí. Nedokončené dílo osiří. Zrodí se záhada kolosu, který nikdy nepovstal ze své mramorové kolébky. [gallery ids="174208,174209,174210,1742
od 14.11.2026 3.3tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 3.4tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
epochalnisvet.cz
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
Rychlonohá kukačka kohoutí: Sprinter s křídly inspirací pro kreslenou postavu
21stoleti.cz
Rychlonohá kukačka kohoutí: Sprinter s křídly inspirací pro kreslenou postavu
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, n
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz