Na skále pod obřím sopečným pohořím stojí dvojice malých snědých lidí s černými vlasy a drží se za ruce. Obloha je ocelově šedá a snáší se z ní tmavé vločky popela. Nízké domy zhotovené ze slámy a hlíny jsou opuštěné.

Národ, ke kterému patří, už odtáhl pryč s nadějí, že unikne zkáze, kterou zvěstuje vybuchující sopka. Jen oni dva zůstávají.

Své nástroje schovali hluboko v jeskyni a nyní čekají, až vše skončí. A skutečně. Nejprve jako by se čas zastavil. Jen o pár vteřin později už sopka v ohlušujícím řevu vypouští svůj vztek. A na celý kontinent se snese dlouhá noc.

Takto nějak prý mohly před miliony let skončit některé civilizace. Moderní věda sice tvrdí, že nejstarší předchůdci člověka žili před 2,3 milionu let, archeologické nálezy z různých koutů světa však tento zažitý pohled možná změní. Atlantida, Lemurie, Mu.

Je možné, že některé nalezené nástroje patřily právě těmto ztraceným civilizacím?

Kladivo staré miliony let

Existenci mytických národů nedokládají žádné oficiální zprávy. Přesto se ale čas od času objeví nástroj uvězněný v podloží, starém až desítky milionů let, což vyvolává spekulace, zda tu opravdu nebyla nějaká civilizace, o které nevíme.

V roce 1851 si například americký obchodník Hiram de Witt přiváží do svého rodného Springfieldu v Massachusetts z výletu zlatonosný křemen velký jako pěst. Jenže když se mu kámen omylem rozlomí, vypadne z něj zkorodovaný hřebík s podivně tvarovanou hlavičkou.

Jeho stáří archeologové odhadnou na milion let, což je o stovky tisíc let dříve, než byl hřebík podle oficiálních teorií vynalezen. A to není zdaleka vše.

V roce 1844 je v kamenolomu u přístavu Dundee na východě Skotska nalezen v hornině staré 60 milionů let kamenný kvádr, ve kterém je zaražen další prastarý hřebík.

V roce 1936 je zase nedaleko texaského města London objeveno kladivo uschované v hornině staré až 135 milionů let. Podvod, nebo pracovní nástroj zaniklé civilizace?

Pravda zametená pod koberec?

Proč se o těchto nálezech příliš nemluví? Podle některých badatelů nejde jen o to, že by vědecká obec odmítala alternativní teorie výkladu dějin lidstva. Některé důkazy jsou prý záměrně ničeny a utajovány.

Hovoří o tom například kanadský historik Thomas E. Lee (1914–1982) z Národního muzea Kanady, který v 50. letech vede výzkum na severu Huronského jezera a nachází pokročilé kamenné nástroje, jejichž stáří se odhaduje na 125 000 let.

Jenže lidé podle oficiální teorie poprvé přišli do Severní Ameriky před asi 12 000 lety.

„Objevitel naleziště byl dohnán k nezaměstnanosti; publikační možnosti zmařeny;

důkazy byly několika prominentními autory překrouceny,“ píše s odstupem času Lee s tím, že artefakty zmizely do skladovacích truhlic Národního muzea Kanady a na místě nálezu vyrostlo po podivném politickém zásahu turistické rekreační středisko. Může být naše historie skutečně zkreslená utajováním důležitých informací?