V dějinách Británie najdeme jen málo autorů tak zapálených do spiritismu a všeho co s ním souvisí, jako byl slavný spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930). Opravdu se celý život věnoval komunikaci se záhrobím?

A. C. Doyle. Muž, který se inspiruje výpravami anglického plukovníka Percy Harrisona Fawcetta (1867–1925) a vytváří legendární Ztracený svět, bájnou zemi, ve které stále přežívají prehistorické živočišné druhy.

A také muž, který dává světu geniálního detektiva Sherlocka Holmese. Právě v postavě Holmese lze vidět Doylův protiklad, protože zatímco detektiv spoléhá na logiku a dedukci a v nadpřirozeno nevěří, Doyle je zapáleným okultním teoretikem i praktikem.

„Sir Arthur tvrdil, že komunikoval s duchy mnoha velkých mužů. Později dokonce vyjádřil přání, aby byl vzpomínán pro jeho práci v oblasti spiritismu spíše než pro jeho romány,“ vysvětluje polský publicista Andrzej Diniejko.

SPOR S ILUZIONISTOU

Doyle je především neúnavným propagátorem spiritismu. Za dalšími zkušenostmi se světem duchů vyráží i mimo Anglii. Svět mrtvých studuje v Austrálii, na Novém Zélandu a dokonce i v jižní Africe, kde se setkává i s domorodými kmeny.

Stává se podle vlastních slov svědkem celé řady nadpřirozených jevů. Kromě kontaktu se záhrobím například jasnozřivosti nebo telepatie. Skutečně se během svých cest dostává k tajemstvím, která jsou většině lidí nedostupná?

Známý je také Doylův velký spor se slavným maďarsko-americkým eskamotérem Harry Houdinim (1874–1926).

Houdini, který je zpočátku také nakloněn spiritismu, po čase usuzuje, že je všechno jeden velký podvod a vedle svých show se zabývá mimo jiné také tím, že pomáhá s usvědčováním podvodníků, kteří na falešných seancích vytahují z důvěřivých lidí peníze.

POSMRTNÝ VZKAZ

Jenže Doyle je přesvědčen, že vedle podvodníků existují skutečně nadaná média, která doopravdy dokáží komunikovat se záhrobím. S Houdinim na toto téma vede dlouhé disputace, které nakonec ukončí jejich letité přátelství.

Ve sporu oba pánové zůstávají až do Houdiniho tajemné smrti v roce 1926. I konec Doylova života je ale spojený s velkou záhadou. Nějaký čas předtím totiž autor uzavírá dohodu se svou ženou. Společně si domlouvají způsoby komunikace poté, co jeden z nich zemře.

Pět dní po jeho smrti, 7 července 1930, se v londýnské hale Royal Albert stává početné publikum svědkem, jak s duchem Doyla hovoří anglické médium Estelle Roberts. „Tvrdila, že viděla jasnozřivě Conana Doyla sedět na prázdné židli.

Tlumočila prý i některé zprávy, které posílal, ty však slyšela jen jeho žena a lidé v první řadě,“ dodává Andrzej Diniejko. Opravdu poslal celoživotní spiritista tímto způsobem svůj poslední vzkaz živým?