Domů     Záhady historie
Bájný poklad Nibelungů: Šlo o válečnou kořist z bitvy v Teutoburském lese?
Helena Stejskalová
od Helena Stejskalová 7.6.2018
5.3tis
329
SDÍLENÍ
5.3tis
ZOBRAZENÍ

„Alberichu, postarej se, aby toto obrovské bohatství ještě dnes v noci skončilo na dně Rýna. Tam ať čeká, dokud ho nevyzvedne někdo spravedlivější, než jsem já,“ rozkáže burgundský král Gunther svému sluhovi. Bájný poklad Nibelungů nenávratně zmizí v řece.

„Můj králi, vykonám tvůj příkaz,“ kývne hlavou trpaslík Alberich. „Jenže poklad nebude moci vyzvednout z řeky nikdo, kdo nebude mít v ruce kouzelný prsten,“ poznamená ještě. V tu noc zmizí 144 vozů plně naložených zlatem a stříbrem na dně mohutného veletoku.

Král Gunther pak kouzelný prsten zahodí. Tak zní převyprávění konce legendární Písně o Nibelunzích. Epos, zachycený ve 12. století rytířem Kürenbergem, básníkem z okolí rakouského Lince, vypráví o počátcích Germánů a jejich říše.

Hrdinou se stává rytíř Siegfried, který zabije draka a koupelí v jeho krvi se stane nezranitelným. Na jedno místo na jeho těle se ale přilepí dubový list. Siegfried ukořistí poklad Nibelungů, patřící trpasličímu králi Alberichovi.

Chce získat ruku panny Kriemhildy z burgundského Wormsu, sestry krále Gunthera. Siegfrieda ale zavraždí s královým souhlasem Hagen, člen Guntherovy družiny. Dozví se totiž od Kriemhildy o jeho slabém zranitelném místě. Králi potom zůstává poklad.

Rakouský básník Kuerenberg líčí počátky Germánské říše.

Má vyprávění o pokladu ale nějaký reálný základ? Kdy se vlastně tento příběh mohl odehrát? Německým historikům otázka nedává spát. Existují tři teorie. První říká, že Siegfried je Arminius (16 př.

n. l.–21 n. l.), náčelník kmene Cherusků. Přátelí se s Publiem Quinctiliem Varem (46 př. n. l.–9 n. l.), římským správcem provincie Germania, ovšem na druhou stranu připravuje povstání germánských kmenů proti nadvládě Říma.

Náčelník Cherusků Arminius je často považován za bájného Siegfrieda.

Po bitvě Germánů s Římany v Teutoburském lese (u dnešní obce Kalkriese v Dolním Sasku) roku 9 stojí v čele Germánů. Německý historik Otto Seeck (1850–1921) si myslí, že pokladem je Arminiův podíl z válečné kořisti ukrytý těsně před jeho vraždou.

Rakouský germanista Otto Höfler (1901–1987) poukazuje na to, že draka symbolizují šiky římských armád. Další z teorií ale příběh situuje do 2. století, doby markomanských válek. Poslední a nejobvyklejší teorií je, že se vše odehrálo v době stěhování národů, tedy v 5.

století. Historické reálie ale nejvíce odpovídají 5. století.

Siegrifedova smrt. Slavný rytíř má na těle jedno zranitelné místo a přichází o život.

Poklad je údajně ukryt v řece Rýn. Jenže kde? Řeka během staletí změnila své koryto. Před rokem ohlásil Němec Axel von Berg, hlavní archeolog spolkové země Porýní-Falcko, překvapivý nález.

Jeden amatérský archeolog pracující s detektorem kovů objevil v lese nedaleko města Rülzheim na jihu země zlaté a stříbrné šperky pocházející z doby pozdní antiky. Okamžitě po nálezu začínají lidé spekulovat, že zlaté ozdoby z oděvu vysoce postaveného šlechtice, nádobí, stříbrné sošky a také pozůstatky skládací židle zdobené zlatem a stříbrem nejsou ničím jiným, než pokladem Nibelungů.

„Časové a místní zařazení nálezu odpovídá epoše ságy o Nibelunzích (pokud by se jednalo o 5. století),“ nahrává těmto domněnkám Axel von Berg.

Píseň Nibelungů vypráví o hrdinství prvních Germánů.

Píše se počátek 5. století n. l. Římská říše, jejíž součástí je i německé Porýní, se ocitá na pokraji svého zániku. Její obyvatele děsí divocí Germáni, kteří na ně pořádají nájezdy. Právě v tuto chvíli se možná vysoký římský úředník bojí, že přijde o svůj majetek.

Narychlo ho proto zakopává nedaleko řeky Rýn. Takhle se podle Von Berga mohla odehrát skutečná scéna ukrývání nalezeného pokladu. Jeho majitelem mohl být vysoce postavený římský úředník. Zrovna tak ale třeba zloději nechtěli přijít o svůj lup, který komusi ukradli.

Proto se rozhodli poklad zakopat a v klidnějších dobách se pro něj vrátit. Důkaz, že jde skutečně o bájné zlato, ovšem samozřejmě chybí. Otázka existence pokladu Nibelungů zůstává proto stále nedořešená.

Foto: wikipedia.org
Štítky:
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 4.12.2021 995
Historikové nemají příliš v oblibě tvrzení: Co by bylo, kdyby? Jaký by však byl svět, kdyby životní pouť Adolf Hitlera skončila ve výbuchu, který by na vůdce nacistického Německa vyšlehl v roce 1939 z jihlavského podzemí? V březnu 1939 měl Adolf Hitler v plánu navštívit Jihlavu. Ve městě žila početná německá komunita, ke které plánoval pronést projev před […]
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.8tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.8tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.6tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 3.0tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]