Na zemi leží stovky pobitých vojáků. Ačkoli keltský vojevůdce Artuš (asi přelom 5.–6. stol.) přichází v líté bitvě s Anglosasy o řadu svých mužů, nakonec si nad svými nepřáteli připisuje rozhodující vítězství.
Na místě, kde ho dosáhne, pak podle pověsti zakládá hrad Kamelot, jenž se stává hlavním sídlem jeho nově sjednoceného království. Otázka však zní, kde se střetnutí vlastně odehrálo?
Vzhledem k tomu, že k bitvě došlo na Britských ostrovech okolo roku 500, mnoho zpráv se nám o ní nedochovalo.
„Podle mnicha jménem Gildas, který v té době žil, došlo ke střetnutí nedaleko takzvaného Města legií, v němž stávala Svatyně mučedníků,“ uvádí britský historik Leslie Alcock (1925–2006). Dlouho přitom badatelé nebyli schopni k oněm jménům přiřadit konkrétní místo.
Ukrývá Svatý grál
„Na hradě Kamelot, který připomínal spíše město, než cokoli jiného, stával kulatý stůl, u nějž zasedali velmoži, a na němž bylo možné spatřit Svatý grál, z něhož prý při poslední večeři pil Ježíš Kristus a v soukromých Artušových komnatách bylo v době míru zřejmě možné vidět odložený Excalibur,“ píše o legendárním sídlu anglický vědec Oliver Padel (*1948).
Uprostřed hradního komplexu se má dokonce nacházet jedna z prvních ostrovních křesťanských památek – katedrála sv. Štěpána.
Podle středověkého kronikáře Geoffreyho z Monmouthu (1100–1150) se Kamelot rozkládal na místě, kde později vyrostlo velšské městečko Caerleon. V té době již hrad ale podle všeho zhruba 100 let neexistoval.
V 11. století ho totiž do základů vypálili Normané. Současní historici si nicméně myslí, že se kronikář mýlil a Artušovo sídlo leželo jinde.
Jde vůbec o hrad?
Uprostřed skriptoria na pultíku leží rozevřená kronika velšského učence Nennia pocházející z roku 829. Právě ta zřejmě obsahuje klíč k rozřešení záhady, kde se bájný Kamelot nacházel.
V knize se totiž objevuje zmínka o tom, že Artuš svou nejslavnější bitvu svedl u severoanglického města Chester. Podle současného anglického historika Chrise Gidlowase tak Kamelot musel tyčit k nebesům právě zde.
Ve skutečnosti ale nešlo o hrad v dnešním slova smyslu.
Ve městě už tehdy totiž stála jedna nepřehlédnutelná stavba – římský amfiteátr, který Artuš po svém vítězství nad Anglosasy mohl celkem lehce a rychle přestavět na své nové sídlo připomínající bytelnou pevnost.
Vzhledem k tomu, že kruhové hlediště zřejmě Artuš vyhradil pro setkání se šlechtici, začalo se mezi lidmi hovořit o tom, že zde probíhají jednání „u kulatého stolu.“ Že tomu tak opravdu mohlo být, napovídá i několik dalších faktů.
Když se Gidlow pídí v místních kronikách, zjistí, že se obci v minulosti přezdívalo Město legií. Kolem Chesteru se navíc klikatí malebná řeka Dee a jsou zde hluboké lesy. Hlavní důkaz ale archeologové objevují před čtyřmi lety.
Tehdy totiž v útrobách amfiteátru nalézají pozůstatky dřevěné svatyně zasvěcené křesťanským mučedníkům…